zbožie [-ie, -ia, -í] s
1. kultúrne rastliny pestovné pre škrobové zrná, obilie: o dobytku, kterzyz bude hnan na ginssyho czlowieka zbozi neb seti (ŽK 1473); Tarkoss predal s toho zboza piecz korczy (HLINNÉ 1585); czo se doticže zbozya na zemach po dome trencžanskem, to aby pak Mikolass Marssowsky dal zežaty (TRENČÍN 1597); ostatne pak weczy gaksto sbozie gakokolwek budto w zrne bud w snopiech wdowa tretyu czast bude braty (PODHRADIE 1682); yak passa, tak y zbožge na skazu prisslo (PREČÍN 1746); pole nekterých kragu a chotáru plné býwá neypeknegssjho zbožj (HK 18. st)
L. jarné z. obilie siate na jar, jarina: yarnuo zbožga, čuo bol Yanyk Gyuro zasgal (PREDAJNÁ 1652); prinuceni sme boli zaorat a jarnym zbožim posivat (ČASTKOV 1732 LP); ozimné z. obilie siate na jeseň, ozimina: gestli w tomto mesici (novembri) na zamrznutu zem mnoho snehu padne, zbozj ozimnemu gest osozny (PR 18. st); dežmové, ilešné, mýtové, okovné z. adm naturálny poplatok odovzdávaný vrchnosti: z proceszu czachticzkeho dežmoweho zboza ozymneho na polowicz mel prygat mett 482 (TRENČÍN 1653); ilešne zboži, jake nam Pan Boh požehnati račil, jej velkomožnost pani od nas jako predešli pani brali (PAPRADNO 1673 LP); pan urednik skrze mitowe zbožye welmi prenasleduge (SELEC 1719); z jistych šest čtvrti, z kterych okovne zboži od našej i predkuv našich pameti samemu chramu Pane sme plativali (BUDATÍN 1768 LP)
2. veci vo vlastníctve, majetok, statok: po nassi smrti zadnemu ginssiemu toho pospodarstwi a zbozie neporucziem, nez Aaronowi (ŽK 1468); Nedeczky Mihal zbožy, rziad wsseliyaki, domowy mel pobrati a sobie przywlastnyti (TRENČÍN 1607); czlowek bohabognj nech ge pozbawenj wsseckeho sweho zbozj, zase k nemu prigde, kdy pracowat bude (BV 1652); opes: bohatstwj, zbožj (ASl 1740)
L. míňajúce, svetské, telesné, zemské z. materiálne veci: vítaj, drahá kirvi božie, nade všetkno světské zbožie; o tělesné zboži nestárej se mnoho (ASL 14. st); ( 1676); citiss-ly, že srdce swe k zemskemu toliko zbožj prikladass, wez, že temto newdečnim hostem sy podoben (COB 17. st); dussa čloweka stworena gest na obraz Božy, nemá sweho odpočinku w minagicem zbožy (GV 1755); večné nebeské z. posmrtný život: prosim tebe, Pane Gezu Kriste, potahug mne k sobe na horu, kde sediss na prawic otce sweho, tak abich chut, milost a zadost mel a dichtel po wecnem nebeskem zbozy (AgS 1708); erbovné z. dedičný majetok: umrze-li ten czlowiek bez plodu, geho otecz wezme to zbozie erbowne (ŽK 1473)
3. tovar: kteryz muz ma swe kupecztwie na gednem zbozy, ten muze wedle prawa obdrzeti swiedomim lepe nez onen, czo se prosy (ŽK 1473); sůl, sira, kramuow kupecke zbožy (KoA 17. st); dobrowolne a obzlasstne kupectwi w jednom zbozi gedneho kupce (ML 1779); -ný 1, -ový príd k 1: prese syrowe 2, zkrichy zbozny 3, kwol geden zelezny 1 (NITRA 1736); czena pak zbožowa ge tu takato: žito po tolljari, 2 krose (RAKOVICE 1747); pastjr krawsky krawy na rolu Oplet, pod sskolou rečenu, s plotom a s trnjm ohradenu, na ktereg gesste zbožnge križe byli, zehnal (BLATNICA 1757); zbožna sypárna krágny Sspanielskeg nazwaná pro hognost obyla (KrP 1760); levare annonam: njžég složiti zbožnú cenu; frumentarius: zbožny, čo k zbožu náležj, aneb k obilú (KS 1763); bwob miluge zem sprostu a naglepssge roste w strnissku zbožnom (PR 18. st)
L. roboty z-é žatevné: w roboti senge, aneb zbožnge mala (Dora) skutok z Ondregom Zuffom (VELIČNÁ 1724); deviatok z-ý adm deviata časť úrody, výnosu z obilia odovzdávaná vrchnosti: vedle vyloženi urbare všecek devatek ročity in fl 4 ma byt vyplaceny, od nas ale jedine za zbožny fl 4 pytaju a jiny všetek in natura brat chteju (MOJZESOVO 1770 LP); -íčko s dem expr k 1: a gesste gednu v nyznych zahradach hrietku, a ma gey kazdu zimu dwa wozi drew dawaty, a gestly yakowo zboziczka bude mety, teda tez vnho ma sobe klasty wzdyczky (L. TRNOVEC 1569); rownye zboziczko, ktere s tohotoroczneg urody P. Buh pozehnati raczil (ŽILINA 1700); wčil sa aspoň celý rok dobrég úroďe ufaťi múžeme, a kďiž zbožíčko poskočí, ay nám wíc do mísskuw doskakuge, čož wtedi? (BR 1785); k 2: a kterzyz by pak pacholek zenu ma zdawanu aneb zboziczko menowite a odemrzelo by od dieti, czoz by w sich roczech byli, ten dobrze muoze przycz odgiti a muoze swe zachowati (ŽK 1473)