zajatý, zajmutý príd
1. kt. je zbavený slobody (obyč. vo vojne): aby wsseczky zagate weznie wiswoboditi racžyl (BAg 1585); y Daniel Bohu poklonu cyniwal gak zagaty wazeň (GŠ 1758)
2. ulúpený, odobratý, privlastnený: takowy zo zemi zagati kus opet k tegze zemi predgmenowaneg wdowy sa amplikuge a wedla ulozenich czjelou geg sa odawa (S. ĽUPČA 1732)
3. zachytený, upnutý: pren které sau (klbá) koncem gako prstenkem wukol zagmute (HRANOVNICA 18. st) do podoby prstenca; subst z. m zajatec: mezy zagatymi meli haydussi sameho haytmana narodu babilonskeho y trubače, ktery prichazegice do mesta trubiti musel (RUŽOMBEROK 1605); ergastulus: wezeň, rab, zagaty (KS 1763); kdož Yzraele ochrani, Buh da mu swe požehnani a zagate wiwede (KK 1709); z kraginy wypowedenj zločincy a od nepriteluw zagati kssafti delati nemožu (WU 1797)