zajatý -tá -té príd.
zajatec kto je al. bol v zajatí • zajatý: prepustiť zajatcov, zajatých
zajatý p. zajatec
zajatý príd. zbavený slobody (najmä vo vojne): Stano cítil sa ako zajatý. (Vaj.); zajatí nepriatelia (Jes.); zajatá vieska (Pláv.) obsadená nepriateľským vojskom spodst. zajatý, -ého m. zajatec: Môžete vypustiť všetkých zajatých. (Jégé) Dať vyvaliť súdok piva pre zajatých. (Jes.)
zajatý, zajmutý príd 1. kt. je zbavený slobody (obyč. vo vojne): aby wsseczky zagate weznie wiswoboditi racžyl (BAg 1585); y Daniel Bohu poklonu cyniwal gak zagaty wazeň (GŠ 1758) 2. ulúpený, odobratý, privlastnený: takowy zo zemi zagati kus opet k tegze zemi predgmenowaneg wdowy sa amplikuge a wedla ulozenich czjelou geg sa odawa (S. ĽUPČA 1732) 3. zachytený, upnutý: pren které sau (klbá) koncem gako prstenkem wukol zagmute (HRANOVNICA 18. st) do podoby prstenca; subst z. m zajatec: mezy zagatymi meli haydussi sameho haytmana narodu babilonskeho y trubače, ktery prichazegice do mesta trubiti musel (RUŽOMBEROK 1605); ergastulus: wezeň, rab, zagaty (KS 1763); kdož Yzraele ochrani, Buh da mu swe požehnani a zagate wiwede (KK 1709); z kraginy wypowedenj zločincy a od nepriteluw zagati kssafti delati nemožu (WU 1797)