učiť ndk
1. stálym pôsobením viesť k získaniu zručnosti, návyku: aby mistr wisse trych towarissow a gedneho stuckwerkera na geho werksstate po gednu nedržel, any dwůch ucžnow razom neucžil (CA 1674); excolere aliqvem doctrina: ňekoho na umenj učiti; loqvendi magistra consvetudo: obyčag uči mlúwiti; figurare os pueri: na mlúwenj učiti chlapca; infico, inficere pueros bonis artibus: chlapcú na remeslo učitj; artem dicendi tradere: ozdobné mlúweni učiti (KS 1763); chlapca v reči, mravnosťi a umeňí vašem učastného učiň, cvič a uč (BR 1785)
2. výchovou pestovať nej. vlastnosť, schopnosť: Abraham Žyd kolyk ffuntow korenia opowedel a zaplatel-ly bil od toho korenia a czedulu giž-ly bil wzal a yako prawili ostatni Židie, yako gich Sylessy vczil, aby prawili wicze, nez co tricatku daly, o tom rychtar slyssel (PÚCHOV 1610); každa matka pohorssuge swe ditky, kdy gjch neučj k modlitbam, k pobožnosti, k znamostj Pana Boha (AgS 1708); imbuere aliqvem vitys: na zlé učiti ňekoho; farcire centones alicui: na mnohé lhanj učiti ňekoho; informare puerilem aetatem ad humilitatem: ďetj na ponjženost učitj (KS 1763); gak mass ditki a chleba ňic, uč gich ku roboťe, aby skrz pracu swym časem branili se psoťe (GP 1782); když ale po 8. aneb 10. dni k sýly prydu (ovce) musýme je pomáli na tráwu učiti (VOv 1779); mass ly synow, uč gych a zhybug gych od detynstwa gegych (MiK 18. st)
3. výkladom, cvičením ap. poskytovať vedomosti, vzdelanie: zaplatyty chceme za to dobrodeni, czo oni sinow nassich chowaly a wczyly (BOJNICE 1565 SČL); (chcem) dytky me z gegych statkem dostatecne zaopatryt a wo wyre katolyczkeg zadrzety a gych we sskolach yezuwytoch uczyty dati (TC 1631); explicare scholam: ňegaké umeni welmy rozssyrňe učiti; inculcare graecea verba alicui: ňekoho na geretské slowa učiti; informo: učjm, formugem, naučenj dawam (KS 1763); taťík (ma) hňeď v maličkosťi arabštinu dal učiťi (BR 1785)
4. pôsobiť ako učiteľ: doceo: uczim (VTL 1679); učitel (:praceptor:) sedj na stolici (:katedre:), žacy po lawicech, on učj, tjto pak se učj (OP 1685); žaden ňewi gak gest tassko učit cudze ďeťi (GV 1755); docere aliqvem eiteras mercede: ňekoho za plat učiti; profitetur philosophiam: fylozophiu učj; erudio: wyučugem, učjm, naučugem (KS 1763); kral techdj anglitsky dal ho (učiteľa) powolat k sobe, abj ucil geho sinaczka (Káz 18. st)
F. kdo učj gineho, učj se sameho (SiN 1678) učiteľ rastie so žiakom
5. hlásať, šíriť nej. myšlienky, a tým získavať stúpencov: swaty Petr napomyna a vcžy pobožne matrony a ženy, kterak netoliko ženy podane magy bity mužom swogym, ale take, kterak w ozdobie, w okrase nositi se magy (BAg 1585); ucži a ukazuge swati Pawel, že wssichni darowe su a pochazegy od Pana Boha (TC 1631); Krystus kazal gjmu (apoštolom) na wssecken swet gjti, wssecky narodi prawe učjti (KK 1709); páni lutheráni vča a prawá, že cýrkew rjmská za prwnjch čtyry aneb pět rokuw byla oprawdiwá cýrkew Krystowá, a potom, že w mnohých wěcách pochybila a pobludila (PE 1764); prorok uči z gaku pobožnostu mame se zadržet w hrame (SJ 18. st); učievať frekv k 4: k wam sem chodiwal, w chrame tomto častokrate učiwal (SP 1696); Gežjss nato odpowed dal, ga sem wždy w chrame učjwal (PoP 1723); djtě w disputácy lekcy na otázky rozoberé tak gako kdy včitel včjwá (BZ 1749); učiť sa ndk
1. cvičením získavať schopnosť, zručnosť: nemluwnatko učy se chodit (KoA 17. st); pilarowj len za dwanast sto sem zaplatil, aby y on se učjl lepssge desky pilit (ROVŇANY 1755); fidicinius ludus: hudébny sskola, kde sa učá; permanere in disciplina multos annos: dluho učiti se ňekteré umeni; (KS 1763); na to mne gakz weznu múg odew wzati byl a musel sem se učit napoli nahi chodit (VP 1764); kone se ag učit dagj, su techdi nachilne ku naučeni powinnosti (PR 18. st)
F. na malem zagačku učja se psy srny gest (SiN 1678) robenie zla sa stupňuje
2. pestovať v sebe nej. vlastnosť, schopnosť: mi, lide vcžime se potwrzowati wieru nassu (BAg 1585); ucžiti se mame, yako a kterak poznawati mame prawdiwich kazatelow (TC 1631); Holeczy sina pak w takowem hospodarstwy zanechal, aby sa učily gazdowat, a že by sa dačuo zmohly (L. MIKULÁŠ 1770); že mu domluwal, abi se mores učil (CA 1773)
F. gako chodj stary rak, včj se y mlady tak (Se 18. st) mladší napodobňujú starších; aká matka, taká Katka
3. získavať vedomosti: disco: uczim sa (VTL 1648); kdy se uczil w sskolje, tatik mel nan starost (TRENČÍN 1679); operari studijs liberalibus: učiti se peknému umeňú; jus civile tractare: prawá se učiti (KS 1763); išlo devča do školy, učiti se písmo (PV 18. st)
F. kdo se rad učj, brjcha netučj (SiN 1678) pri učení sa nepriberá; kdo se na vswite rad včj, ten se malo s knissku muči (Se 18. st) ranné učenie je užitočné
4. pripravovať sa na povolanie (remeslo): ktery by se vczen do roka vczil, ten a takowy nicz nedlužen platit (MURÁŇ 1585 E); ya sem se ucžil w Domanižy remeslu ssewczowskemu (V. ZÁLUŽIE 1617-19); kdy se u Iakubusa remeslu krajcirskemu učil (VELIČNÁ 1732); gisty Bardiowčan, ktery masarstwo se učil (Kur 1784); kdo sa remesla negakeho učj, dlúho pracowati mosý (BlR 18. st); učievať sa frekv k 2: potrebno gest, aby on (muž) guž po zanechánych hrách detjnských burki snasati se učiwal (BlR 18. st)
učiť p. učuť