stráviť1 dk čo
1. rozložiť a trávením spracovať potravu v tele: pri neduhuow prsuw magi se (chorí) zdržowati od welmy kiselych a ostrych wecy, gako od tych, ktere se težko strawiti mohu (RT 17. st); stráw wjno maličko, s kterym sy se opila (KB 1757); zle strawy žaludek gidlo, čo potom častokrat žaludka boleny pusobuge (ŠD 1784); nezdráwý málo stráwí, mnoho predce žalúdek žádá (BE 1794);
x. pren zanechawam hrdost Herodesowu, ktereho čerwy hrjzly a strawily (SK 1697) o mŕtvom
F. messe tenuo propria vine: usylug se hus dostat, dokud wrabce ztráwyss (PD 18. st) treba začať od malých vecí
2. jedením spotrebovať, zjesť niečo: ze bych mosel za tolko stravyth, dokel bych thu czestu šel (BENICE 1573 E) veľa zjesť; to nenj k wyre podobne, že bj (úradník) drsskuw mel strawyti kor 1 (TRENČÍN 1616); co se doticze aldomassu, spolu s pany susedy pritomnimy strawily (ŽILINA 1651); wedle počtu lidu, ktery stačiti možú, aby stráwili beránka (KB 1757)
3. minúť, utratiť (obyč. peniaze, majetok): matka Barborzina, prodawssi to diedicztwi a pobrawssi penize, ssla do Polsky a tam ty penize ztrawila (ŽK 1481); Milosti Vassy oznamujem o ti penize, ktere ste jme dali, to jsem jiz stravil na kone a na pacholki, neb strova draha jest (BUDÍN 1541 SLL); strawyli sme za ryby, za drewenj oleg a za winy oczet d 6 (ŽILINA 1585); na ten talpasky statek w Kossyczkey pak czeste strawil sem sto sedemdesat zlatych (TRENČÍN 1608); penize ku obrane a w zbudowani statku našeho otcowskeho sme obratilj a wšeczki strawili (BÁNOVCE n. B. 1636); na oberačow sem strawyl kilu žita (KRUPINA 1739); haurire patrias opes: kdybis ti byla tož, co si na lekaruw stráwila a tak zmárnila, chudobnim udelila, byl by te Krystus dáwno uzdrawil (VP 1764); sa teto penyze na pretendentii dcery weselga strawily (S. ĽUPČA 1783)
4. znášať utrpenie, trpieť: musel gsem nemalo strawit z ubliženym meho tela (ŠTÍTNIK 1672)
5. zničiť, pohltiť niečo: obráz tento mel od ohňe strawený bytj (RW 1702); ignis confector omnium: wssecko stráwj oheň (KS 1763) jim rozkázal (Eliáš) maso na drewá uložit a ohen, který by obety stráwil, od bohúw swych wyprosyt (PrW 1780); na tomto swete nekedy ruhačy mukamy newislowitedlnyma straweny biwagu (MC 18. st);
6. zotrvať istý čas, prežiť niečo: hanebňe jsem svuoj vek strávil, po své vuoli živ byl (RL 1571); nemass doma w zahaleny ležice hore bradou hodynku tu strawyti (SLK 1641-57); kdibi sin mistrowski mistrem chtel biti, tomu se nema dospusteti dotut, dokut bi celi rok wo wandrowce nestrawil (CA 1647); chlapectwy hračkamj strawene biwa (KoB 1666); Buh počita wssechnj dny a hodinj, kterež w geho službach strawime (Le 1730); sem mnoho pri dome pracowal, mladost pri rodičach strawil (PUKANEC 1771); bychom aspoň gediný den byli dobre ztráwili (KO 1782)
F. gako kdo letni čas strawil, taku zimu miwa (GŠ 1758) ako si kto ustelie, tak bude spať; stravovať1 ndk k 1: digero: strawugem pokrm; solutio stomachi: žalúdkowá mdloba, kdiž pokrm nestrawuge (KS 1763); k 2: (svedok) wiznal, gdj czo susedskeho prysslo na dwur Veressuariho, tehdi ge zabilj, zastrelilj a to strawowalj (SKALICA 1616); geden ode druhího wíc i s pokrmuw stráwuge (BN 1790); k 3: uhljdati gest mnohých, že wssecko zbožj swé strawugj tak, že do poslednj psoty upadagj (SPo 1691); k 5: yako rze železo žezira anebo yako slunce snech strawuge (TC 1631) topí; curae eum conscindunt: strawugú ho zármutki, starosti (KS 1763); o plameňu, ktery swjtyss, plameňu, ktery horjss a strawugess (BlR 18. st)
F. vetustas consumit omnia: čas strawuge wssecko (KS 1763) čas zahojí všetky rany; k 6: tuto prawu cestu k Bohu činij sobe umiragjcý, když ostatny čas, ktery gjm pred smrtu pozustawa w modlitbách a w dobrem činenij strawugj (SK 1697); mnozy sedem neb osem hodjm we spanj strawugu (MP 1718); den swatečni we wikonawani ohawnich žadosti strawugete (SlK 1766-80); -ievať [-ví-] frekv: consumere solere: stráwiwati (PD 18. st); stráviť sa1 dk spáliť sa: znos kósti, které ohňom podpaljm, stráwi sa másso (KB 1757); stravovať sa1 ndk sužovať sa: conteror: sužugem sa, strawugem sa (KS 1763)
stráviť2 dk koho jedom al. potravou otráviť niekoho: ktož byl strawen, war (olešník) s podrazcem, trewdawu, rutu, anyzem a py (HL 17. st); s. sa2 otráviť sa: ten samy (olešník) v wyne wareny z anyzem, prospywa tomu, kto by se z rybamy strawyl (HL 17. st)
stravovať1 p. stráviť1