stiha ž dostatok času, voľná chvíľa obyč. v spojení mať, nemať stihu: ktery z nas stihu a spusob má, chodj do Vaczowa penjze zarábať, nagjmagjce se do winjc kopať ((N. VES) 1770 E); kdo má stihu a spusob, s jakovýmikoli vecmi kupčiti muže (B. ĎARMOTY 1770 E)