slúp p. stĺp
stĺp [stĺp, s(t)lúp] m
1. vysoká hrubá tyč, kôl, obyč. stojaci v zemi: Dežericky Andraš staršy, priduce samopati na grunt exponentis, a magice sekeru w ruku, tamže stlupy, ktere tenže exponens wistawil, podrubuwal (DEŽERICE 1671); na nemž (na šífe) wyzdwižen býwa slup odewssad od kragj lody prowazy zupewnény (OP 1685); dali zme na meskuo humno, kdi pod hradi stlp podbigali, nebo sa stienka mala wiwratiti, gedon ssin na klini d 42 (KRUPINA 1706); palus: kul et tyč, stlúp, sstek (KS 1763); ohlydagice se (manželka Lotowa) wssetečne na Sodomu, na solny stlup se obratila (CS 18. st);
x. pren w stlupu oblakowem wudce gegich bil gsi (Bože) pres den a w stlupu ohniwem pres noc (MS 1758)
L. medzný s. hraničný znak: trifinium: mjsto, kde se troge meze scházagú, troghránnaty stlúp mezny (KS 1763); rúrový s. vodovodná rúra; žľab: salientes: rúrowy stlúp, aneb cywka, prez kterú woda wyskakuge (KS 1763); s-y Herkulesa morská úžina medzi južným cípom Hispánie a Afrikou, dnes Gibraltár: (krajina) gmeno swe dosahla od reki, ktera pri slupjch Herkulesa, temer na tom mjste, kterežto more Tharsis od welke Afriki odtrhlo, wpada (PT 1778); ohavný s. pranier: (búritelia Ondrej Krička a Martin Hlasny) zde po tri dni pod ohavnym stlupem druhym všem k vystraze predstaveni, potom ale do segedinskeho žalare na pol roka oduseni a naveky odtuto vyobcuvani a vyvrženi ste (RUŽOMBEROK 1786 DPB)
F. stáť ako (drevený) s. byť zmeravený od prekvapenia, hrôzy, strachu: abys nestál gak aneb drewenny stlúp (KrP 1760); stála ništmeňéj i potem jak stlp (BR 1785)
2. kolmý (nosný) prvok stavebnej konštrukcie, pilier: sublica: slúp pod mostem (NP 17. st); ya (:grof Balassa Pál:) budem od tich kolumni aneb stlupou od sstrewicze sstiriczet penezi platit (ORLOVÉ 1729); anteris: kaménny, nebo drewénny stlúp, aneb noha, na kteru stawagú staweni; domus columnis incumbit: na stlúpoch stogj dúm; columen: stlúp, pódpora, planer, pilár; columnifer: nosycy stlúp (KS 1763)
L. nebeské s-y nebo, nebeská klenba, nebeské pásmo: hle, pred kterym se stlpowe nebeske trasu, ono same (dieťatko) od welikeg zimi pro nasse hrichy nahe se trasge (MS 1758); sklepový s. klenutie, klenba: caelum: podnebj, sklep, stlúp sklepowy (KS 1763)
F. byť položený na oceľových s-och na pevnom základe: nazdawate sa, že zdrawi wasse gest na ocelowych stlupoch položene? (MS 1758)
3. pomník, pylón, obelisk; pamätník: wistawugj se stlupi a napysy hrobowe (KoB 1666); nedaleko od stareho Kayru gsu starodawné stlúpy na stiry uhly stawané a wysoké, wnútry prázne, do kterych se kralowé pochowáwaly egyptsky (KrP 1760); obeliscus: wysoky - teňky, okrúhly a sspicaty stlúp, rožnjk, pamatny stlúp (KS 1763); podobních stlpuv pri Cahiri a Memphisi mnoho jest, jinšé prazné zňútra a tito bili hrobi králuv (BR 1785)
L. obrazový s. socha, modla: klaňágte se obrazowému stlúpu zlatému, ktery pozdwjhel Nabuchodonozor král (KB 1756)
4. opora, základ, najdôležitejší prvok niečoho: weliki byl náss swaty pastýr Basilius, znamenity rečnjk, učitel a neporussitedlni slup wjry katoljcké (VP 1764); pretož wzali (:mladý knezi:) knižku a i roznesli, abi nebo sir do neg zawíňali, nebo fagki listmi geg zapaluwali, nebo ag ukazuwali, gaký stlp litterného slowenského umeňá w Naháči powstal (BA 1789); mnozy sebe predkladagu, mi sme ze znameniteg starodawneg familie, nassy predkowe biwaly slawny witazi, kraginske stlpy, radcowe kralowsky (MiK 18. st)
5. rastlinné steblo, stržeň: scapus: stlúp základny, stupka bylinowá, stupkowy hrozen (KS 1763); -ový príd
1. k 1: peristylium vel peristylum: z stlupama ozdobene staweni, stlúpowy okolo dúm (KS 1763)
2. k 2: basis: podstawek, podpora, stlúpowy základ, pata stlúpowá; columnaris: stlúpowy, podperowy; octastylum et octastylon: osem stlúpowy, na osem stlúpoch stogjcy (KS 1763); columnatus: slaupovy (LD 18. st)
3. vysoký: perones vulgo kapcze stlpowe magni per d 27 (TURIEC 1653); krpcze stlpowe welke d 42, podstlpowge d 36 (LIPTOV 1679 E); -ek, -ik m dem
1. malý al. menší stĺp, kolík: z hyntowa stlpikou menssich bočznich z hyntowa zeleznych (O. KAMEŇ 1664 E); stlpykj dubowe falsowane na 7 oknjech (TRENČÍN 1694); tamze na dwore pri plote od piwowara krmnik z gedloweho drewa na stlupkoch wistaweny 1 (TRENČÍN 1713); nowe kamenj prywestj se musy na ty kamene slupiky pod kachle (DUBNICA n. V. 1722); columella a columna: maly stlúp, stlúpek, stlúpček (KS 1763)
L. panvicový s. ložisko, v ktorom sú upevnené reťaze váhových misiek: librile: panwicowy stlúpek (KS 1763)
2. rastlinné steblo, stržeň: herba cauli vel scapo innititur: zelyna na hlubik, neb stlupik se podpiera (KoB 1666); paratella: lesny ssťawjk, slúpjk (:bylina:) (KS 1763); -ček, -eček, -iček m dem malý al. menší stĺp, stĺpik: do pitwora yduce nachazy se pry dolnych zchodach ze slupičkamy pawlačka mala gedna (DUBNICA n. V. 1723); udeláss (:Moyžjss:) y switnjk ukowany z zlata nagčistotňégssyho stlúpček geho, y pruti (KB 1757); columella a columna: maly stlúp, stlúpek, stlúpček (KS 1763); anebo ostruhag na sstiri hrany sstiri stlupečky a powrtag w nich 5 anebo 6 djr (BiN 1799)