Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV

kssj psp ogs sss ssj hssj subst priezviská un

stánok -nku m.

1. búdka, prístrešok ap. ako pouličná predajňa: novinový, kvetinový s., s-y s občerstvením

2. kniž. miesto pôsobenia, sídlo: s. kultúry;

stánkový príd. k 1: s. predaj

Pravidlá slovenského pravopisu

z r. 2013 – kodifikačná príručka.
stánok ‑nku m.; stánkový

stánok -nku pl. N -nky m.

predajňa miestnosť, kde sa niečo predáva • obchod: predajňa kníh, obchod s knihamihovor. zastar. al. expr. kšefthovor. zastar. sklepstánok (prístrešok ako pouličná predajňa): kúpiť si noviny v stánkukiosk: kvetinový kiosk

p. aj stánok, obchod 2


sídlo 1. miesto, kde sa býva, sídli • sídlisko: praveké sídla, sídliská; sídliská starých Slovanovarcheol. táborisko (prechodné sídlo ľudí v praveku): diluviálne táborisko

2. miesto, kde sídli význačná osobnosť, inštitúcia: kráľovské sídlorezidencia (sídlo hlavy štátu al. iného vysokého hodnostára): letná arcibiskupská rezidencia

3. miesto pôsobenia: sídlo kultúrykniž. stánok: výchovný stánok


stánok 1. jednoduchý nízky prístrešok ako pouličná predajňa: novinový stánokkiosk: kvetinový kioskbúdka: kúpiť si cigarety v búdke

2. p. sídlo 3

Slovník slovenského jazyka

z r. 1959 – 1968*.

stánok, -nku m.

1. menšia búdka al. šiator slúžiaci (-a) ako predajňa drobného spotrebného tovaru na uliciach al. na trhovisku: novinový s. kvetinový s.; s. komunálneho pohostinstva (Karv.);

2. kniž. sídlo, bydlisko, miesto pôsobenia nejakej inštitúcie: kultúrny s., výchovný s.; Hlavný stánok Tovarišstva bol v Trnave. (Škult.); pren. Bieda si postavila svoj stánok na niekdajšom mieste prepychu a skvostu. (Jégé) Dobro má svoj stánok všade. (Kuk.)

stánok [-ok, -ek] m
1. príbytok, prístrešok, bývanie, šiator: Africani z radosti uderili do stankow a naleznuwsse tito napoge užiwali z hognosti (TC 1631); že tento d. fatens za dwanast zlatich stanku w swogom nagme musy trpiet (VELIČNÁ 1723); Abirona (zem) ze wssecku čelatku gegich, ze wsseckimi ssatormi a stankami zažiwa pohltla a do pekla uwrhlas (MS 1749); ale Yákob, muž sprosty, bydlel w stánkoch (KB 1757);
x. pren Synu Boži, ty pretichy beranku, racils w paneneskem složiti se stanku (PoP 1723-24 náb) v tele panny
F. emorior: smrt podstupiti, dussy wypustiti, usnuti, z tělesného stánku wykročiti (WU 1750 náb) (o duši) opustiť telesnú schránku; na wisokem wrchu stanek swog čnost položila a welmi nesnadny prystup k sebe učinila (GV 1755) stala sa nedostupnou
2. náb svätostánok, chrám: Buh wssemohucy chce a žada stanek aneb stolicu a trun ten slitowani, aby bil dluhy na dwa lokte y na půl a ssiroki na loket y na půl spraweny a wzbudowany (MS 1749); nebó byl prwny stánek udělaný, w kterém bywali switnjki, a stúl; Yzáak kdiž wzywal méno Páňe, roztáhel stánek (KB 1757);
x. pren zdržme se zlých skutkúw, neb sme zde prýchozi. Trpkost Krystoweho krýže znássegme welmi mile, ať nás ňic nehorssy, neb kdo w tomto stanku gest, ten se wždycky bogi (CC 1655) myslí na Boha; (záhrada) ozdobuge se stanky ze zelenjch stromuw neb zelin učinenimy (KoB 1666) vytvára okrasu; w prýbitek čisté Panny Král Nebeský wssel gest, yako w stánku prečjstem, tak w ný prebýwal gest (CC 1655 náb) v chráme; cžo nemože bit wedla sprawedlnosti, to može bit wedla milosti, aby nasse lidske pokoleni do tich stankow sa dostalo, odkud wam protiwni angele wipadli (SKá 18. st)
L. s. Pána, Boží chrám, kostol: czastokrát chodjwal do stánku Páne (ŽP 1788); gesly mdlú hlawu máss, že bys obrazeny, unowaty, zaháňbeny a stahnúty wňútry sebe samemu stanek Božj nezamikal (BlR 18. st); s. nebeský, predivný, večný, s. velebnosti kráľovstvo nebeské: ey, w stanku welebnosti twé bidleňý twé bude wždy wečné (CC 1655); kdo miluge bližniho sweho gako sebe sameho, stánek sobe buduge wečny (SK 1697); w onen den posledny s telem oslawenim (dušu) do swich nebeskich stankuw kralowstwi nebeskeho k odpoczinuty wečitemu gi uwesty (ŽILINA 1663); bratom, sestram, ga iduc k stankom nebeskim, zdrawi, po smrti radost winssugem (Pie 18. st); prendem na mjsto stánka prediwného až do domu Božyho (BlR 18. st); s. svedectva, úmluvy oltár, archa: a když wiplnieny budu dniowe ocžyssteny gegyho (ženy), ponesiet ku obetie za syna aneb dewecžku beranka rocžnyho k zapalneg obetie a holúbiatko aneb hrdlicžku za hrych ke kwerom (!) stanku swediecztwy (BAg 1585); knezy Eleazarowy galowicy čerwenau priwedli a wen z stanu wiwedsse zabilj, krwi gegi naproti stanku umluwy kropilj (SP 1696); slávnosť s-ov, sviatky s-ov bibl (u Židov) slávnosť stánku (pod zeleným): Žide swatky stankuw swetya (KoB 1666); dne 13. začjnagj svátky stánku aneb budky takrečene, ktere trvagj sedem dni; kteréžto budky z téchto prjčin stavagj 1. že v fáraona byvali v stánj za 7 dny (BT 1758); kdežto prikazowal Buh lidu yzrahelskemu, abi slawnost stankuw swetilj za sedem dnj (CS 18. st)
3. obchodnícky prístrešok: velabrum: prikrygné mjsto bylo w Rjme pod horu Awentinskú, kde gedno druhé prodáwali, búda kramárska, stánek (KS 1763)

stánok
mužský rod, neživotné, jednotné číslo, substantívna paradigma
N (jeden) stánok
G (bez) stánku
D (k) stánku
A (vidím) stánok
L (o) stánku
I (so) stánkom
mužský rod, neživotné, množné číslo, substantívna paradigma
N (štyri) stánky
G (bez) stánkov
D (k) stánkom
A (vidím) stánky
L (o) stánkoch
I (so) stánkami

Databáza priezvisk na Slovensku

vytvorená z publikácie P. Ďurča a kol.: Databáza vlastných mien a názvov lokalít na Slovensku z r. 1998.
Priezvisko STÁNOK sa na Slovensku v roku 1995 nachádzalo 7×, celkový počet lokalít: 2, v lokalitách:
DOVALOVO (obec LIPTOVSKÝ HRÁDOK), okr. LIPTOVSKÝ MIKULÁŠ – 5×;
ZLATOVCE (obec TRENČÍN), okr. TRENČÍN – 2×;

Databáza urbanoným

(stav v roku 1995).
Urbanonymum STÁNOK TIPOS v roku 1995 prislúchalo k týmto územným jednotkám (počet 1):
MARGECANY

Zvukové nahrávky niektorých slov

a stánkov a náklady et de stands et les coûts
a stánkov, bezpečnosť, hostesky et du stand, sécurité, hôtesses
priestoru a stánku, bezpečnosť l'espace et du stand, sécurité
videla z môjho stánku bien de mon échoppe
v stánkoch a na trhoch sur éventaires et marchés

Súčasné slovníky

Krátky slovník slovenského jazyka 4 z r. 2003
Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 – kodifikačná príručka
Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022
Slovník súčasného slovenského jazyka A – G, H – L, M – N, O – Pn z r. 2006, 2011, 2015, 2021
Retrográdny slovník súčasnej slovenčiny z r. 2018
Slovník cudzích slov (akademický) z r. 2005
Synonymický slovník slovenčiny z r. 2004
Slovník slovenského jazyka z r. 1959 – 1968*
Slovník slovenských nárečí A – K, L – P z r. 1994, 2006*

Historické slovníky

Historický slovník slovenského jazyka z r. 1991 – 2008*
Slowár Slowenskí Češko-Laťinsko-Ňemecko-Uherskí od Antona Bernoláka z r. 1825

Iné

Paradigmy podstatných mien
Slovník prepisov z orientálnych jazykov
Zvukové nahrávky niektorých slov
Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997)*
Databáza priezvisk na Slovensku vytvorená z publikácie P. Ďurča a kol.: Databáza vlastných mien a názvov lokalít na Slovensku z r. 1998*
Databáza urbanoným (stav v roku 1995)*
Frázy z paralelného slovensko-francúzskeho korpusu
Frázy z paralelného slovensko-českého korpusu
Frázy z paralelného slovensko-anglického korpusu