Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV

kssj psp ogs ssj hssj

skúsiť -i dok.

1. pokúsiť sa: s. rozprávať, presviedčať, čítať; s. po dobrom

2. získať skúsenosti (obyč. nepriaznivé), okúsiť, zažiť: s. sklamanie, vojnu, bolesť

3. skúškou sa presvedčiť o kvalite, vyskúšať: s. ostrosť noža; treba s. iné

s. na vlastnej koži poznať niečo nepríjemné z vlastnej skúsenosti; s. šťastie pokúsiť sa dosiahnuť niečo nepravdepodobné;

nedok. skúšať -a

1. k 1 – 3, k 2 i skusovať

2. zisťovať vedomosti: s. študentov z matematiky, s. slovenčinu

3. nacvičovať hru, skladbu ap.

Pravidlá slovenského pravopisu

z r. 2013 – kodifikačná príručka.
skúšať ‑a ‑ajú, skusovať ‑uje ‑ujú nedok.

skusovať -suje -sujú -suj! -soval -sujúc -sujúci -sovaný -sovanie nedok.

Slovník slovenského jazyka

z r. 1959 – 1968*.

skúsiť, -i, -ia dok.

1. (s neurč. i čo) urobiť pokus, pokúsiť sa o niečo: Skúsim ešte prečistiť komín. (Zúb.) Skúste s ním prehovoriť. (Al.) Richtár skúsi čítať. (Stod.) Nutká ju to skúsiť, ako sa varí sladidlo. (Jil.)

s. šťastie pokúsiť sa dosiahnuť niečo;

2. (čo) zistiť niečo vlastnou skúsenosťou, presvedčiť sa o niečom; zažiť, prežiť, okúsiť: Musel som mu rozpovedať, čo som skúsil s Hanuľou. (Jégé) Vie, že musí umrieť; koľko strachu pritom skúsi. (Šteinh.) Stano neraz skúsil ťažobu pocitu, že vlastne nikde nie je doma. (Vaj.) Justín ešte neskúsil, čo je to štrajk. (Jil.)

s. svet, sveta nadobudnúť, získať skúsenosti;

3. (čo) vyskúšať, preskúmať: Zachcelo sa jej skúsiť svoje literárne umenie. (Vans.) Skúsme voly, pôjdu brániť. (Hviezd.);

nedok. skúšať i skusovať, -uje, -ujú


skusovať p. skúsiť

skúsiť dk čo
1. pokúsiť sa získať, dosiahnuť niečo: fortunam belli percilitari: ssťastj skusyti, probowati (KS 1763) usilovať sa o dosiahnutie niečoho
2. získať skúsenosťou, zažiť, okúsiť: od mistruf nalezitu nam wernost odanu zme skusili a uznali (CA 1647); tessko doswecžit tagnu wecz wigewit, kteruž neskusili gjste (BV 1652); nigdi bich nieweril, kdibi nieskusil, že by tento narod tak nachilni a schobni bol k bludom (RAJEC 1706); zymničnu horkosti strapen byl Jan Zlatousty a wěrnj krestané wzywáwagj gey w čas zymnice, proto že on gj také skusyl (ZP 1716); wernost a lasku manželsku sem skusila (KRUPINA 1737)
F. Uherská krajina, pre teba smrt skúsim (ASL 1687) zomriem; sotvy sveta skúsiss i umríti musíš (PV 1757-91) nadobudneš skúsenosti
3. skúškou sa presvedčiť o niečom, vyskúšať niekoho, niečo: gestly se pritraffy nektery včen, aby se remesla učil, tedy ma se mistr u cechmistra oznamity a pacholatko až do čtrnacteho dne zkusity (CA 1656); patero spreženj wolu kupil gsem a gdu, abych gjch skusil (COB 17. st); chtely klást na wáhu geho skutky zle y dobre aby skusyly, ktere prewaži (ŽA 1732); skusice geho (Vendelínovu) wernu službu, zeman powissit ho od swich ussipanich ke krawam dal ho (KT 1753); w me piwnicy geste nic nepomrzlo, mužete sami zkusiti (RPo 1790); skusovať [-so-, -šo-], skúšať ndk k 1: attento: skussugem (KS 1763); k 2: kterak te same (tehotné) pry porodu premenu swu časem skusugj (PREŠOV 1666); welmi nesnadné a truchliwe rozlučowani biwa mezi milymi pratelmy, gak obecne widime, ano y sami častorazi skusugeme (MS 1749); muki pekla hrozne su, Pismo doswecuge, newimluwne skaran gest, kdo ich skusuge (Pie 18. st); k 3: gine pokuty su skusseni, kterimy Pan lidsku wiru a stalost skussuge (TC 1631); žadny z bratruw lidu nebude smet kázatj, leč by od ministra generalnjho teho bratrstwa byl skussanj a potwrzeny (RB 1713); zdaliž gsy do wčilegsska skusyl, že bych ga byl negaki nesprawedlywy člowek proti tobe, že mne chcess probowat a skussat (ŽA 1732); partento: skusugem nekoho, probugem (KS 1763)
F. (Bože) chceš-li nás krjžem skussowati (LZ 1775) podrobovať trápeniu; -ovávať frekv k 2: obecný lid mnohé tesskosti skusuwáwá (BN 1789); skúsiť sa dk podrobiť sa skúške: čloweče, skus se sam a tak s toho chleba gec a z kalicha py (AgS 1708); skusovať sa ndk: chceme-li hodne hodowati, musyme se zkussowati, komu služjme (Pie 18. st)

skusowať skusowať

Súčasné slovníky

Krátky slovník slovenského jazyka 4 z r. 2003
Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 – kodifikačná príručka
Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022
Slovník súčasného slovenského jazyka A – G, H – L, M – N, O – Pn z r. 2006, 2011, 2015, 2021
Retrográdny slovník súčasnej slovenčiny z r. 2018
Slovník cudzích slov (akademický) z r. 2005
Synonymický slovník slovenčiny z r. 2004
Slovník slovenského jazyka z r. 1959 – 1968*
Slovník slovenských nárečí A – K, L – P z r. 1994, 2006*

Historické slovníky

Historický slovník slovenského jazyka z r. 1991 – 2008*
Slowár Slowenskí Češko-Laťinsko-Ňemecko-Uherskí od Antona Bernoláka z r. 1825

Iné

Paradigmy podstatných mien
Slovník prepisov z orientálnych jazykov
Zvukové nahrávky niektorých slov
Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997)*
Databáza priezvisk na Slovensku vytvorená z publikácie P. Ďurča a kol.: Databáza vlastných mien a názvov lokalít na Slovensku z r. 1998*
Databáza urbanoným (stav v roku 1995)*
Frázy z paralelného slovensko-francúzskeho korpusu
Frázy z paralelného slovensko-českého korpusu
Frázy z paralelného slovensko-anglického korpusu