semka(j), semo(k), semo-tam p. sem
sem, semká, semkaj, semo, semok zám prísl označuje smer k hovoriacemu al. do jeho blízkosti, na toto miesto, op tam: ti, czo su prve zawolani, byli by rokowani a kazali by gim sem (prísť), yakzto prawo gest (ŽK 1473); gestit mrskost sspatne mluwenj, sem prisluchagy pisničky oplzle, ktere lidske dobre mrawy pokazugy (TC 1631); listuw na latinsky neb slowensky yazyk skrz osobu, ktereg by W. Mil. te weczy swerity mohla, transmutirowatj datj a potomnie mne semka donesti (BIELSKO 1662); dneska (je) treti den gako som semka prisla (RADVAŇ 1705); pro lepssy pak gistotu a duwernegssy, yrečite predmenowanu wynicu wladany, szemo se do protocolu meskyho pro futura cautela kladie (BÁTOVCE 1724); cyzy pak semka nech pripustenj nebudu (PALÚDZKA 1759); sem nože, z kterimi tito prsá prebodnem (PT 1778) dajte mi nože!; lito mi ge negvice, ze ga mosim odegit prics. Bohu ge vssak povedome, prindem-li ga semok vic (KC 1791); z hor massich sme zbehli a k tobě semkag pribehli (Pas 18. st)
F. sem a tam, sem i tam, semo-tam na rozličné strany, na rozličných miestach, hore-dolu: nayprwe wssecky pry, zwady a rostrzytosti, tak na table nassey kralowskey, yako y wydieczech predepsaneho kralowstwy nassieho vherskeho sem a tam pohybowanych a czynenych, (aby) ku konczy prywedly (SUČANY 1579 E); denglawe gsau wczelj, zwlasst kdy witr k wulj sem y tam ge zanese (BV 1652); gestli orač sem a tam po strakach a stranach hledj, welmi kriwe brazdy činj (SP 1696); gedenkaždy uczen ma se od zleho towaristwa od karet hranj y neprislussneho sem a tam behanj a tulanj warowati (CA 1782); huc et illuc, hinc: semo-tam (PD 18. st)