rem m, rema ž lat telesný úd; vec: traťá wečný rodičé, gazdowé a wsseci, který nešlechetnosťám swích poddaních priwolugú, neprebudice gazika a giních remuw, aby také zahatuwali neb rečeno gest, hodný sú smrti negen, který činá, už i, který priwolugú čiňením; sodomstwj gest též nedokonalé, ništménég, kdiž muž ze ženu více sa telesne míšá, nezachowáwagíce ale prirozeních remuw (BN 1789)