ostatky čo zostalo z mŕtveho tela človeka • pozostatky: ostatky, pozostatky boli prevezené do rodiska • mŕtvola • zastar. umrlec: mŕtvoly, umrlci v márnici • cirk. relikvie: relikvie svätých
relikvia, obyč. pl relikvie ž lat 1. pozostatky svätcov, svätých: prisahaný skrze weci stworene: swate reliquiae aneb ostatkj swatych (DuD 1717); katolicy w uctiwosti magu swatych reliquie (PW 1752); Renait z vudcovú víjšli a od téjž vudcovéj bili rovno vedené do kaplnék, kde jím ona všeliké rozličních svatich relikvie anebožto ostatki ukazuvala (BR 1785); mame ho hledatj (Boha) nie w nekterych reliquiach a ostatkoch lidj swatjch anebo w modlach, gako mnozj to činia, ale w duchownjch plenkach, w pysmech swatych (CS 18. st) 2. telesné pozostatky zomretých: mnohjch lidy reliquae aneb tela gsu w poctiwosty na zemy, gegjchž dusse w pekle trapy se dostj (WO 1670); reliqviae: ostatek, ostatki mrtwjch kosti (KS 1763); -ička ž dem k 1: my, reliqvičky mučedlniku, ani slunce, ani mesice, ani angely, ani archangely, ani cherubinj, ani serafinj a gakekoli gmeno muže gmenowane byti, w tomto weku, y w buducym, nectime (HPP 1754)