regula ž lat
1. predpis, pravidlo; prikázanie: (Boh) zrijdil a vstanowil gim (ľuďom) leges anebo zakon, dal gjm sprawu a prykazanj anebo regulu, to gest ssnuru, wedle ktereg by se sprawowati a žiwj bity gmeli (BAg 1585); my lide krestianssty wedle regule a prawydla slowa božiho werimme a wiznawame Pana Krista biti nassim Panem (TC 1631); magu od poctyweho cechu deputowany byty dwa magstry a w tydny dwakrat prezriet, zdaliss authentycky a podlewa regul se roby (TRENČÍN 1663); za neglepssu w žiwobiti meg rozum regulu (GV 1755); slowenská dobromluwnost, syntaxis, obsahuge regule slowensky dobr0e mluwiti a pjsati (DM 1780); abys od prwneg a praweg regule, to gest od wule boskeg neodstupil, uč se od hrychu warowati (CDu 18. st)
L. mat r. (o/v troch položeniach), r. zlatá trojčlenka: regula de tri, tato regula nazýwa se regula trech, neb o trech položenj gedná, pro gegi pak wyborny vžitek regula zlatá gmenowaná bywá (LU 1775); regula, wedla kterég sa ku 3 známym počtám, které sa w položenj, aneb udy menugu, 4-te geometricky podobná počet wyhledá, menuge sa régula do try, aneb regula w trech (PrP 1780)
2. rehoľa, rád: mnohokrat slissal sem carmelitanskeg regule mnjchu mluwjcich (WO 1670); regula bratruw menssych swatého otca Francisska, na rozumitedlny wedle wlasti nasseg gazyk obracena (RB 1713); (mnísi) sporádane w mrawech a w zwiklostech docela gednostegne žili a bremenu swaté regule se podmanowali (VP 1764); -ný príd k 2: (v nadpise) wýtah regulnjch prikázanj (PrV 1767); tato regula (bratruw menssých) obsahuge dwacet pět pod smrtedlným hrjchem zawazugjcých prikázánj, které wssem knjžka regulnj predstawuge (MPS 1777); -ka ž dem k 1: nektere obzwlassne regulky vkazugjce grund wseligakowych kowuch skrze ohen prubowanj (OCh 17. st)