potlačený príd. i spodst. zotročený, ujarmený, utlačený: Ako všetci potlačení sú zbabelí, i ona pri iných nemá smelosti k slovu. (Tim.) Najmenej prichodí nám, potlačeným, nesamostatným, prísne karhať svoje všeľudské chyby. (Vaj.) potlačenosť, -ti ž. pokorenie, ujarmenosť, zotročenie: vidí biedu, sociálnu, potlačenosť ženy (Taj.); ľudová pokora i potlačenosť (Mráz)
potlačený príd 1. ušliapaný, udupaný: massa nivea: potlačeny sňeh (KS 1763) 2. zotročený, ujarmený, utlačený: země naše velmi smutna kvilí co matka samotná, opušťená, zpustatěná a přebídně potlačená (RL 1606); humiliatus: ponjženy, potlačeny (KS 1763); subst p. m: dopomáhágte potlačenému, súdte syrotce, bráňte wdowu (BlR 18. st)