pojednú [-ú, -ou] I. čísl nás k 1, jedenkrát, (jeden) raz: zaplatil sem trycatek, ale aby po druhe trycatek platil, ya o tom newim, ani sem ho nezaplatyl krome pogednu (PÚCHOV 1610); ani pogednu ucznowe z dobre wule do kostela gich (katolíkov) nessli (MV 1676) II. prísl naraz: Mikulass Wycianowycz powinnen gest dluhu zaplatiti hotowymi penezmi pogednow, razom a zuplna (P. ĽUPČA 1590); aby mistr wisse trych towarissow na geho werksstate pogednu nedržel (CA 1674); a hned spadly z očy geho lupiny ay prohledl pogednu (Le 1730); canga: weliký kus železa z topjrně pogednau wypusstěný (LZ 1776)