plemä [-ä, -e, -ie], plemeno s
1. súhrn príbuzných ľudí, ľudské pokolenie, rod, potomstvo: mi rada y vsseczka obec miesta nasseho zan (Jura Hlavača) slibugeme y tudiz za wsseczko plemie geho, zie won we wssem se zachowa yako dobry czlowiek (P. BYSTRICA 1538); lidské pleme, zemský národ w hrýssých splozen gest (CC 1655); gineho ze wwsseckým plemenem kralowským wykorenil (SK 1697); (rodičia) mne gakžto plemeno rodu swého a dedice swé magetnosti do stawu manželského nútit chteli (VP 1764);
x. pren hadowe, pleme gežterčy, gak bi ste ussly odsudku do pekelniho ohne (Le 1730); ona rovno z koreňa Muhammedovího viróstla, neb tím samím, kterí z tehož proroka plemena jsú (BR 1785); plemeno gassčyrcy, kdo wam ukazal utecy od buducyho hnewu (SKá 18. st)
F. gake gest semeno, takowe bywa y plemeno (SQ 1781) aký otec, taký syn, aká matka, taká Katka
2. skupina zvierat vyznačujúca sa v rámci druhu spoločnými charakteristickými vlastnosťami: wégdi ty y wssecka cželad domu twého do korábu, ze wsseckych ozywugycych čistých wezmi sedmero, y wtáctwá nebeského sedmero, samca y samicu, aby sa zachowalo plemeno na celég zemi (KB 1757); kravy moje bíle, z bíleho plemena, budete banovať mojho kraváreňa (AD 18. st); gjž sme na dobré pleme hedb. chrobáku natrefili (HRANOVNICA 18. st)
L. dať, držať, nechať, ostať, zanechať na, pre p. chovať na rozmnožovanie, na chov: baranuow, czapuow, owcze se wisadeti nemohlo, nebo pro plema musi ostati (SKLABIŇA 1595); owcze se wisadeti nemohlo, nebo pro plema musi ostati (T. ŠTIAVNIČKA 1606); na plema sa nechawa morek desat (JASENICA 1708); na plemeno zanechaneho hidu (BÁNOVCE n. B. 1733); admissarius: kuň pro plemeno (WU 1750); (húsku) na plemeno držím (BR 1785)