pôsobiaci [pú-; -bí-] príd 1. majúci vplyv, účinok: empl. vesicatorium: mechýř pusobjcy flastr (TT 1745); prjčiny blahoslawenstwj sau: pusobicy, Búh truggediný, zasluhugjcy, poddawagjcy aneb offerugjcy, prigjmagjcy (HeT 1775) L. sunt causus septem: nominativus: gmenugjcý, genitivus: plodný, dativus: dáwagjcý: accusativus sive activus: působjcý (KrG 1704 gram) akuzatív, 4. pád 2. kt. niečo sprostredkúva, zariaďuje: admisionum libertus: audyencyi pusobicy sluha (LD 18. st)
púsobiaci p. pôsobiaci