osoh m
1. hmotný al. iný úžitok ako výsledok práce, úsilia ap., prospech, zisk: panow Smreczenskych a z Trstheneho chudym lydem do hor prze panow k osohu gegich aby swobodu mely (L. JÁN 1480); W. Opatrnost prosyme, zeby ste raczyly wasseho obywatele (Ďurka Antolského) pred sebe poslaty a optaty, kterak su spolu (s Adamom Kundom) kupczyly, gezlyze maly s toho osoch aneb skodu (PLIEŠOVCE 1567); az do tohoto czasu zyadnym osohom aneb auspeitom handlowaty a pasowaty se namohlo; čo se dotyče bane sreborne svateho Czura na Boci, tha se za mnoho rokov z užithkem a z osohom pavovala (BOCA 1588; 1610); ya na tich dwatczat zlatych sama bych z Rakus wino wozila, aby W. M. zatym yaky taky osoch mity mohla (SENICA 1650); ptačnycy hory hubyly a toliko swug zisk a osoch hledaly (ZÁBORIE 1714); winohrady wcžil su nam raczy na skodu jako na oszoch (MYSLENICE 1768)
L. obrátiť, obracať na svoj o čo využiť, využívať niečo vo svoj prospech: z douchodkuw nassich sobe priwlatnowat a na swu stranu a osoch obraczet purgkraby nech se neopowažj (TRENČÍN 1716); wie-ly swedek, že by pany Helena Zrubka hospodarstwy temer wsseczko skrze prodawany obilia na swug osoch obratila? (DRAŽKOVCE 1726); zlim sitem pekar, w pustem mline mlinar z malim osohem bywa (BV 1652) prináša málo úžitku; wssechnem bud k osohu, k sskode nikomu, wsseckym sstestj winssug (KoB 1666) každému buď uzitočný
F. decoqvit domino res: žádny osoh nehoni pánu (KS 1763) pánov nič neťaží, nesúri; nenj ten žgak chwali hodnj, ktery neda osoh žgadnj (Se 18. st) iba pracovitý človek si zaslúži pochvalu
2. peňažný zisk, výťažok, výnos, príjem: pri skladanj počtůw a oswobozuwánj se z nich zachowatt sobě slussj: I. čas, II. gméno skladagjcyho auřad, III. summu prigalú, wynaloženau, IV. dluch a osoch, V. spusob (RUŽOMBEROK 1598); prissiel osoh k mestu z tichto wyn wsseckych y z droždy fl 232 d 8 (ZVOLEN 1645); expense prewisili osoch 18 fl (S. ĽUPČA 1661); piwa kupeneho per f 1 den 15, dawaneho per den 2 1/2, osoch (učiní) 6 flor 30 den (M. KAMEŇ 1715)
3. poplatok za požičané peniaze, úrok: (tútori) aby dweste zlatych nebo u sebe drzely, nebo niekteremu dobremu czloweku daly w rucze, aby vzywal a od nych daual kazdy rok osohu 20 zlatých (PARÍŽOVCE 1564); prigali sme sto toliarow, kterežto penize budeme osemnacz zlatich datj; platyly sme kralouskemu swiczdankowy od penazy osoch anebo interesz fl 16 (KRUPINA 1651-80; 1684); byl pak tu geden z nas Zachariass gmenem, ketry pri sobe interese dawal a toliko tri penjze na každy rok osohu bráwal (ŽA 1732); foenus: osoch, lichwa (AP 1771)
4. poplatok za prenájom domu al. živnosti, nájomné, árenda: od kterehošto (domu) každorocžne zawazal se tenže Simun Fraukner sto zlatich rimskich arendy aneb osohu dawat (TRENČÍN 1709); z krczem gak Malich tak Welkich Krsstyenach suczy osoch zwiss doloženem platye se nerozumy, tess za takowy osoch powinny budu s panstwu tiže poddany ročitye platyityi zlatich dwanast (M. KRŠTEŇANY 1765)
5. význam, zmysel: gakowé gyne gmena gsu (gréckych krajov), neny osochu tuto spomenúť KrP 1760; osožtek [-žček] dem expr k 1: snáď bis (Slovenské učené tovarišstvo) predce ze mňa (J. I. Bajzu) též osóžček bralo? (BE 1794)
osožtek p. osoh