Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV

kssj psp ogs sssj ssj ssn hssj

osláviť -i dok.

1. uctiť slávnosťou, urobiť oslavu: o. svoju päťdesiatku, o. víťazstvo; o. príchod vierozvestov

2. prejaviť vrcholné uznanie, zahrnúť slávou: v diele o-l hrdinstvo, vlasť;

nedok. oslavovať

Pravidlá slovenského pravopisu

z r. 2013 – kodifikačná príručka.
osláviť ‑i ‑ia dok.

osláviť -vi -via osláv! -vil -viac -vený -venie dok.

osláviť -vi -via osláv! -vil -viac -vený -venie dok. 1. (čo) ▶ usporiadať oslavu, súkromné, v užšom kruhu zorganizované posedenie al. stretnutie pozvaných hostí pri istej príležitosti spojené s pohostením a so zábavou; dožiť sa významného životného jubilea; dovŕšiť istý vek: o. svoje narodeniny; o. päťdesiatku; o. zlatú svadbu v kruhu rodiny; nedávno oslávila významné, okrúhle životné jubileum; kedy oslávime Jozefa?; v marci oslávi 80 rokov života
2. (čo (čím)) ▶ uctiť, pripomenúť si slávnosťou nejakú (celospoločenskú) udalosť, výročie (pamätnej) udalosti al. vzniku inštitúcie: o. majstrovský titul; o. postup do finále; amatérsky divadelný súbor nedávno oslávil sto rokov existencie; kde oslávite Silvestra?; Napokon každý úspech sa najlepšie oslávi prácou. [J. Lenčo]
3. (koho, čo (čím)) ▶ prejaviť vrcholné uznanie, vzdať chválu, zahrnúť slávou: o. prácu, dobrú vôľu, obetavosť; spevom, svojím životom o. Boha; piesňami oslávili život vinohradníkov a roľníkov; Oslávil takto [písaním povestí] našich predkov, ukázal ich ťažký život, ale aj nesmiernu húževnatosť. [Sln 1974]; pren. kvety kvitnú, aby oslávili svoju krásu [J. Buzássy]
nedok.oslavovať


oslavovať -vuje -vujú -vuj! -voval -vujúc -vujúci -vovaný -vovanie nedok. 1. (čo) ▶ robiť oslavu, súkromné, v užšom kruhu zorganizované posedenie al. stretnutie pozvaných hostí pri istej príležitosti, spojené s pohostením a so zábavou: o. narodeniny, meniny; o. Jána; o. okrúhle výročie; o. v úzkom kruhu, s priateľmi, vo veľkom štýle; v našej rodine sa stále niečo oslavovalo
2. (čo (čím)) ▶ pripomínať si slávnosťou nejakú (celospoločenskú) udalosť, výročie (pamätnej) udalosti al. vzniku inštitúcie; prežívať niečo ako významný úspech: o. storočnicu klubu; o. Vianoce v kruhu rodiny; o. víťazstvo šampanským; nebolo čo o.; fanúšikovia búrlivo oslavovali titul majstrov sveta; dnes oslavujú svoj sviatok deti; ako zvyknete o. príchod Nového roka?; V druhú májovú nedeľu už tradične oslavujeme Deň matiek. [VNK 2002]
3. (koho, čo (čím)) ▶ prejavovať vrcholné uznanie, zahŕňať slávou, chválou: o. vlasť; o. hrdinov, hrdinské činy; spoločne o. Boha; v literatúre sa vždy oslavovalo priateľstvo ako niečo vzácne a dôležité; bol oslavovaný i zatracovaný zároveň; Veľká noc je sviatok, keď veriaci oslavujú víťazstvo života nad smrťou
dok.osláviť

Slovník slovenského jazyka

z r. 1959 – 1968*.

osláviť, -i, -ia dok.

1. (čo) urobiť oslavu, slávnosť, uctiť si niekoho al. niečo slávnosťou, oslavou; pripomenúť si niečo slávnosťou, najmä výročie niečoho al. niekoho: o. pamiatku niekoho; o. narodeniny; o. Veľkú noc; o. výročie oslobodenia; o. víťazstvo;

2. (koho, čo) urobiť slávnym, získať slávu niekomu al. niečomu, vychváliť: Sláva len slávnych oslávi. (Sládk.); spracovať výjav zo slovenskej dediny a tak ju osláviť (Al.); sľub budúceho oslávenia ich hrobov (Jes-á)

hovor. arch. (pán) boh ho (ju) oslávi, nech ho (ju) (pán) boh oslávi! formula pri spomenutí blízkej zomretej osoby (u veriacich);

nedok. oslavovať, -uje, -ujú

|| osláviť sa zastar. stať sa slávnym, získať si slávu, presláviť sa: S ňou sa tiež (Slovák slovenčinou) oslávi a dožije časov lepších. (Štúr) Národ slovenský po páde Veľkej Moravy mozolil a predsa chudobnel, bohatieril a neoslávil sa. (Vaj.)

osláviť dok. uctiť oslavou, slávnosťou: Potom zme si zaspievaľi a zatancovaľi pri ohňi, a tag zme Ja̋na osláviľi (Dol. Lehota DK); Ždi ho akosi oslávim (august), že som ostau̯ živí (Polerieka MAR); Tag zme to tedi šecci pekne oslávili, bolo náz mnoho (Lapáš NIT)
L. pambo ih osláv (Velčice TRČ) - daj spasenie zomretým (v modlitbe k Bohu)

osláviť dk
1. koho (čo s čím) urobiť slávnym, presláviť niekoho, niečo: wogacy, ktery za wlast umrely, oslawenj bjvagj (KoB 1666); try hory w zemy Izrahelskeg za onoho cžasu Kristus Pan s pritomnostiu swu oslawil (KT 1753); glorificare: osláwiti (PD 18. st)
2. náb koho (o Kristovi a svätých) zahrnúť nebeskou slávou, zvelebovať: sesztz a trittzetz hodini ból (Kristus) v hrobe pohrebeni a potom oszláveni jeszt, od Ottza zbudzeni (HPS 1752); oslawil ho (sv. Vendelína) Pan Buh pred lidmy, abj o geho swatem, prikladnem žiwotie wedielj (KT 1753); oszláveni a pochválení budz Buh Otetz, pán nyeba i seme (AgR 1758)
3. koho, čo (čím) preukázať poctu niekomu al. niečomu, zahrnúť poctami, poctiť niekoho al. niečo: kdo chce sám swu dussu spasiť, dobre čini syce, kdo y iných chce osláwit, má dobreho wice (GV 1755); neobetowal sy my sskópca, zapálnég obeti twég, a z obetami twyma neóslawil sy mňa (KB 1757); s takúto chwalorečy geho (kňazov) pohreb osláwen byl (PeP 1770); oslaw ruku twu a rame prawe, at bj wjprawowanj bily dywne wecj twe (CS 18. st)
4. koho, čo náb (o tele) vzkriesením pripraviť pre večný život v kráľovstve božom: Jezv Kryste, slawný králi, deg ať tebe twůg lid chwálý, gehožs nadegi obnowyl, kďyž wstana telo osláwil (CC 1655); neb gest (prorok Dávid) we mne duffal, wiswobodym geho, wiprostym geho a oslawime geho (SK 1697); dussu mogu Bohu Otcy oddawam silne werjce, že pry wskrissenj buducem oslawena bude (BYSTRIČKA 1736); takowj, kterj wice se w boskich cwicj wecech, od Krista biwa oslawenj w nebesich (Káz 18. st); oslavovať ndk
1. k 2: o, degž, by ťe oslawowali wssudy wssech lidý stawowé (CC 1655); lidě oslawowati magj Otce nebeskeho, že gsau podobnj učinenj Synu geho (SP 1696); zase ženich Boha sweho gest zwelebowal a oslawowal (PoP 1723-24); oszlavovani, chvaleni a zvelebeni budz, Bose Ottse, za tvoju velikú milosztz (AgR 1758)
2. k 3: prwé nežly sa podrobuge srdco čloweka, nadúwá sa a prwé než sa oslawuge, ponižuge sa (KB 1757); tak znáhlá se oslawuge, gak znáhlá očissteny byl ten malomocny (BlR 18. st)
3. koho čím ozdobovať sa, pýšiť sa niečím: Sapor, weliky monarcha persky, kdiž bi bil k cisarowy Konstantinowy Welikemu lyst pisal, tymto gmenem aneb titulem sobe honosil a oslawowal (MS 1758); oslavúvať frekv k 2: glorificare: oslawúwati (PD 18. st)


oslavovať p. osláviť


oslavúvať p. osláviť

Zvukové nahrávky niektorých slov

osláviť: →speex →vorbis
a jeho spoločníci oslávili et ses compagnons prirent

Súčasné slovníky

Krátky slovník slovenského jazyka 4 z r. 2003
Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 – kodifikačná príručka
Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022
Slovník súčasného slovenského jazyka A – G, H – L, M – N, O – Pn z r. 2006, 2011, 2015, 2021
Retrográdny slovník súčasnej slovenčiny z r. 2018
Slovník cudzích slov (akademický) z r. 2005
Synonymický slovník slovenčiny z r. 2004
Slovník slovenského jazyka z r. 1959 – 1968*
Slovník slovenských nárečí A – K, L – P z r. 1994, 2006*

Historické slovníky

Historický slovník slovenského jazyka z r. 1991 – 2008*
Slowár Slowenskí Češko-Laťinsko-Ňemecko-Uherskí od Antona Bernoláka z r. 1825

Iné

Paradigmy podstatných mien
Slovník prepisov z orientálnych jazykov
Zvukové nahrávky niektorých slov
Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997)*
Databáza priezvisk na Slovensku vytvorená z publikácie P. Ďurča a kol.: Databáza vlastných mien a názvov lokalít na Slovensku z r. 1998*
Databáza urbanoným (stav v roku 1995)*
Frázy z paralelného slovensko-francúzskeho korpusu
Frázy z paralelného slovensko-českého korpusu
Frázy z paralelného slovensko-anglického korpusu