když [když, kdiž] spoj podr čes uvádza vetu 1. časovú, keď: w tu hodinu, kdyz ho obzalugi (ŽK 1473); Bůh kdiz Adama z rage wihnal, hnedki (mu) remeslo ukazati racžil (s. l. 1558 E); kdiz tu Wassa Milost raczilj przjgeti, dalo se wjna (s. l. 1650); kďiž zezváňano bilo, mlúvili (BR 1785) 2. podmienkovú, ak: když pan Buoh poprege zdrawy a thie syrotky zrostu, teda ma gim thie penise nawratity (JELŠAVA 1576-77 E); kďiž ňekde predce postávali, tanec míťi musili (BR 1785)