kap -u m. ‹román› mys;
kapský príd.: zool. víchrovník k.
kapál p. kap
kap i kapál m. (káp) jzsl mor, hynutie (o zvieratách): Došeu̯ káp na slépki (Brodské SKA); Ked ból kapál, našínskí mali hodi (Trnava)
kap m tur peší vojak tureckého vojska: potem (idú) kapy, tež pechury, patnast tisyc (KrP 1760)
kap- p. kvap-