krajan človek pochádzajúci z toho istého mesta, kraja, štátu • rodák: krajania, rodáci z Ameriky, rodák zo Žiliny • zastaráv. spolurodák • zastar. zemko (Jesenská) • zastar. súrodák (Hurban) • kniž. súkmeňovec (príslušník kmeňa, národa vo vzťahu k ostatným príslušníkom) • zastar. súplemenník (Škultéty)
vlastník kto niečo vlastní: vlastník pôdy, kapitálu • majiteľ: majiteľ obchodu • držiteľ: držiteľ panstva • pán: kto je pánom záhrady • hovor. gazda: tá vec nemá gazdu • zastar. majetník • zastar. zemko (vlastník pôdy) • nositeľ: nositeľ vyznamenania
zemko 1. p. krajan 2. p. vlastník
zemko, -a, mn. č. -ovia m. zastar.
1. krajan: Sme zemkovia, to jest zo susedných staníc. (Jes-á) Vyhľadával i na inom gymnáziu svojich zemkov. (Vaj.)
2. vlastník, majiteľ pôdy: zbankrotovaní z-oiva (Jes-á); Zo želiarov spravil zemkov. (Ráz.-Mart.)
zemek, zemko m krajan: Lawryncz Pywowarczy mal gedny nohawycze a dwe kossely, to poruczy swogmu zemkowy; Lawryncz Pywowarczy wyznal pred smrtow, ze nema w tomto kragy blyznegssyho pritele a zemka (PLIEŠOVCE 1585); kdy zemkowe geho (Lotha) oborily se na dom a pristupily, aby wilomily dwere, angele Lota do domu sweho uwedly (CO 17. st); gá gsem nekterým mogim zemkum radil, aby swému dobytku a krawám gesste dwakrát tolko soly podáwali (ŠkD 1775); popularis: kragan, zemko (CL 1777); tehož času mnozý z Kumánu, když nekolikrat od Reku porazeni byli, pressli k zemkum swym do Sedmohradské zeme (SH 1786); -ový príd: tribulis: zemkowy (KS 1763); zemkyňa ž: Regina, z Orawy dczera, wizwawssi zemkinj swau Sofiu na pole, w tom gmene, že budu spolu materynu dussku trhaty (PEZINOK 1650)