soboľ [so-, sa-] m kunovitá sibírska šelma al. jej kožušina zool s. sibírsky Martes zibellina: gedna ssuba sobolmy podssita panska wyssnoweg barwy (PRAZNOV 1630); tchor, sobol na kožuchi se hodya (KoB 1666); (fatens) wiznawa y to, že k wesely Geho Milosty sprawila pas hedbabny, yako y par sobolow dostatecznich ze kupila (KLÁŠTOR p. Z. 1673); od wiczineni lissczi kože, kuni, sobola deset penez (HOLÍČ 1723); wrchny strana wrchowata a lesnata mnohe zwery obsachuge, mezy kteryma sobole ne málo penezy z Europy donassagu (KrP 1760); -ový príd: potem mely mezy sebu czinyty vo geden kozich, kerzy by bil yakozto miezto hlavney šaty muze gegy, o yakysy sobolovy (s. l. 1573 E); klobuk sobolowy tenze Nikleczius gest wzal (KRUPINA 1691); remeslnjcy nemagj se v rucho z hollandského aneb englického sukna pripravené obláčeti, anj také sobolove klobuky, hedbabné pásy nosyti (P. BYSTRICA 1723); tva čapička sobolova, mentik selempostovj budu mati mnoho kupcuv (KC 1791)