sládek m remeselník majúci na starosti výrobu sladu, sladovník: prywezenj 10 wozow drw od sladka (TRENČÍN 1584); ssenkyr veru nema odkel platyt sladkowy za takowe pjwo (BECKOV 1679); Ancssa powedala, že sladek dobreho piwa nenawary, zakel sa s nyu nezmiry (TRENČÍN 1735 DSJ); sladkowy sprauwal sa a placzal kotel piwny (P. BYSTRICA 1736); sládkov príd privl: sladkowj zahradkj no 2 (NEMŠOVÁ 1691); wjdal (piva) podle lajstru sladkoweho a geho rowassou (TURIEC 1752); subst sládková ž manželka sládka: powedagjc w krčme sladkowa, že Yano w krčme powedal, že sa ho može každj člowek bat (TURIEC 1746); sládkovský príd: korčekuw sladkowskych no 5 (DUBNICA n. V. 1720); podle sladkowskich knižek zwareno piwa 41 okowu (TRENČÍN 1729); on gesste sucy nebil powinnost sladkowsku zastaty (TURIEC 1764); sládkovstvo s remeslo sládka: prigednany gest k sladkowy Janowy Mikoláš Trsko, ktereho bude učit take na sladkowstwo (ORLOVÉ 1708)