koleno1 s 1. ohyb nohy, kĺb spájajúci stehno a lýtko: noha zapuchla od kolena do podesswy (NECPALY 1612); kamen byl zwisse nad zem až po koleno (KRUPINA 1692) do výšky kolena; po lukách po koleno sena pozustawalo (T. TURNÁ 1715); repere genibus: po kolenách laziti (KS 1763) kolenačky; sklonjce hlawu až po kolena (VP 1764) veľmi nízko; dluhý temer do koljen lalok (PL 1787) po kolena F. skláňať, skloniť, ohýbať, ohnúť, uhýňať, zhybovať k-á pokorovať sa: kolena pred Balem nesklanely (WO 1670); skrz kolen ohejbanj Kristu se wismiwaly; ohni kolena až k zemy (Le 1730); ke cti Boha sklonila kolena (GV 1755); z uctiwostu kolena na zem zhibugu (MS 1758); (v chráme) sotwa kolena uhynagu (SJ 18. st); s poklonenym kolenem pozdrawowali (BlR 18. st); kľakať, klesat, padať, padnút na k-á kľakať, kľaknúť: padam na kolena (s. l. 1618); padagjc na kolena, predkládame ponjženu prosbu (T. POLE 1769); na kolena klesajice prosime (PROSIEK 1773 LP); x. pren pán, gemužto se každé koleno klanj (VP 1764) všetci ľudia; kolena se mu trasly (TC 1631) mal strach; trásla se v kolenách (ASL 18. st) mala strach 2. kus zvieracej nohy s kolenom: nie jedno som zjedol sviňacie koleno (ASL 18. st) 3. bot plné miesto v dutom steble: (srní koreň) okolo kolene ma chlupy (HL 17. st); po k-ú prísl, výraz podľa poradia: tribitim: po porádku, po cechu, po koleňú (KS 1763); kolienko [-len-, -lín-], kolienočko [-leneč-] dem k 1: na kolenečkách klečicýho (SK 1697); dítě na kolenka rychle padne (UKK 1768); djtě koljnkami do porodu wcházý (ZK 1778); k 2: z kolenka (zajačieho) kost (MT 17. st); svinne kolenka, hlavi, hlava teleca (MVV 1779-85 E)