botka [bo-, bô-] ž, botek m obyč. pl botky: dem k bota: geden botek neb strewycz (s. l. 1582); husarcze gedny buotky (H. PODHRADIE 1692); botky kordowanske (SKALICA 17. st); botečky dem expr hop, cup botečky moje (AD 18. st)