bogdál i bogdán m. jzsl, ojed. stršar sťahovavý močiarny vták, zool. bocian biely (Ciconia alba): Na sigoťi bolo ždicki plno bogdánóv (Chocholná TRČ); Ket sme biu̯i mau̯í, ríkali nám, že nás donéseu̯ bogdáu̯ (Kúty SKA); Nasib do okna cukru, hned vám bogdál volačo donese (Šurany NZ); bogdan (Jarovnice SAB) F. má nohi jag bogdáu̯ (Brodské SKA) - dlhé a chudé
bohdál [-hd-, -gd-], bogdán m zsl bocian: ciconia: bohdál, čáp; rehtam gako bohdal (KS 1763); bogdan, cžáp, bočan, ssatan (GU 1793); ciconia: czap, bokdal (DSL 18. st) P. atpn Ondrzeg Bohdal (ŽK 1511); -ový príd: bogdalowé sadlo (TT 1745)