škridlica -e -líc ž. škridla;
škridlicový príd.
škridlica -ce -líc ž.
škridla strechová krytina vo forme tabličky • škridlica: azbestovocementová škridla, škridlica • nár. škríbeľ
škridlica p. škridla
škridla, -y, -diel i škridlica, -e, -líc ž.
1. plochá tehla vo forme tabličky používaná ako krytina: cementová, azbestovocementová š., š. z pálenej hliny;
2. geol. len škridla druh nerastu: werfénska š.
škridla, škridlica ž krytina na strechy: krow na stupech ležj, na krokwach y latach sskrjdly, y žlebkowate sskrjdly (KoB 1666); na wrchu gest dach, prikrity sskrydlamj aneb ssyndlemj, ktere ležj na latách a tyto na krowkach (OP 1685); imbrex: sskridlica (NP 17. st); (murár) sskrydlu na wapno y okolo weže, gesly budu pekne časy, klastj bude musetj (DUBNICA n. V. 1722); imbricium: sskrydlica; tegula: sskrydlica (KS 1763); nekterý hospodár swug dum chte s sskrydlicu pokryti, do gedneho rádku z wrchu potrebuge 28 sskrydlic (LU 1775); plamen skrz zakriti ze skridlicu aneb z gjnssim nadobem udusa (NJ 1785-88); oblup tisowé semeno, w peci na málo tepleg sskridlici vsuš (PL 1787); -ový príd: imbricium: sskrydlicowá dochowica aneb cyhelná sskrydlica (KS 1763); imbrex: strep sskridlicovy (LD 18. st); -ielka [-élka], -ička 1. dem k 1: ollar: sskrydélka; operculum: sskrydlička; tegulum: sskrydélka (KS 1763) 2. ž pokrievka: také nalezel hned hrnec tento swogu sskridelku (VP 1764); chcess-li wedeti dobre misto pro wczeli, wezmi na skridelku ohnya try uhla žerawe tam, kde miniss ule položit, dag, bude-li misto dobre, gestli cžarni, nebude dobre (NV 18. st)