šestnástykrát, šestnásty raz čísl. radová násobná príslovková
šestnásty -ta -te čísl. radová
šestnásty, 2. p. mn. č. -tych čísl. rad. k šestnásť: š. v rade; š-e storočie, zomrieť v š-om roku; hovor. š-a čiastka šestnástina
šestnásty [šes(t)-] čísl rad k číslu 16: (Kliment) dawam wam wedieti, ze Dluhoss sam sesstnasti neb cztrnasti gssel k Trnawu, chcicz sskoditi (PLAVEČ 1455); patnaczty Ssarbar Stecz, ssestnaczty Welbuch Ywan (SPIŠ 1575 E); toliko ssestnasta czastka prysluchala (TRENČÍN 1674); šesnasta mocz: ostry zrak (KLe 1740); wolal a prosil Yzaiass prorok w kapitoli ssesnasteg (MS 1749); Yozeff, kdiž by byl w ssestnástem roku, pásel stádo z swyma bratri (KB 1757)