čížik -a mn. N a A -y m. drobný spevavý vták, číž, zool. Carduelis
čížik G a A -ka pl. N a A -ky m.
čížik -ka pl. N a A -ky m. ▶ bežné označenie drobného spevavého vtáka stehlíka čížavého Carduelis spinus: spev čížika; Čížiky sa vrátili a znovu nám zatrilkovali nad hlavami. [A. Chudoba]; Rybári spúšťali do vody siete, vtáčnici ich naťahovali v lese a v jeseni chytávali stehlíky, čížiky, ale aj hýle a iné spevavce na lep. [V. Ferko] ◘ fraz. sprostý ako čížik veľmi; zelený ako čížik výrazne zelený ▷ čížiček -čka pl. N a A -čky m. zdrob.: Čížiček, čížiček, vtáčik maličký, či ty vieš, čížiček, ako sejú mak?; čížica -ce čížic ž. ▶ samička čížika
čížik drobný spevavý vták • číž
čížik, -a, mn. č. -y m. druh spevavého vtáka; zool. č. obyčajný (Carduelis spinus)
● expr. sprostý ako č. (Sládk., Šolt.) veľmi;
čížiček, -čka, mn. č. -čky m. zdrob. expr. (Hviezd.)
čížik m. 1. čiast. strsl, zsl, vsl druh spevavého vtáka, zool. stehlík čížavý (Carduelis spinus): Za Sámelkou maju čížike hniezdo (Jergaly BB); Čížiki spievaju, buďe pršat (Martin n. Žit. ZM); Vidzel śi uš toho čižika, co mi ulapil? (Žalobín VRN); čižik (Dl. Lúka BAR) F. zelení jak čížik (Bzince p. Jav. NMV) - výrazne zelený; také má té oči ako čížíki (Ležiachov MAR) - veselé, bystré; to je ale čížik! (Bzince p. Jav. NMV) - to je lapaj 2. miest. strsl a vsl v dvojslovných názvoch a. polní čížik (České Brezovo RS), zimní čížík (Rača BRA) - zool. stehlík čížavý (Carduelis spinus) b. kapusní čížik (Zvolen), letní čížík (Rača BRA), malí čížik (Mur. Dl. Lúka REV), zahradní čížik (České Brezovo RS) - zool. kanárik poľný (Serinus canarius) 3. turč iba v mn. č. žart. oči (o malom dieťati): Aké má té čížiki! (Martin); Nože ukáš té čížiki! (Ležiachov MAR)
číž, čížik, čížek m zool čížik obyčajný Carduelis spinus: zpiwawy ptacy gsau: čiž, skriwan (KoA 17. st); spinus: čyž, čyžjk (KS 1763); spinus: cžizek (GU 1793); accredula: čjzyk (LD 18. st) P. tpn riv. Chyser (v Zemplíne 1214 CDSl); Chyz (ČÍŽ v Gemeri 1274 VSO); villa Chizete Čižatice (v Šariši 1299 VSS); x. atpn Sigismundum Czíz (v Liptove 1484); Yan Czizik (ŽILINA 1556); -iček dem: luteola: čížiček (NP 17. st); čo od spewu slawyčkúw a čyžickúw wdačnegssyho (BlR 18. st)