úroda -y ž. plodiny, kt. sa urodili na poľnohosp. pozemkoch: dobrá, slabá ú. (obilia), priniesť (hojnú) ú-u, zber ú-y;
pren. expr. hojnosť, množstvo: ú. detí, ú. gólov
úroda -dy úrod ž.
úroda p. žatva 2
žatva 1. práce spojené so žatím obilia • zber: začal sa čas žatvy, zberu (obilia) • zvoz: zvoz úrody • kosba (kosenie obyč. sena, mládze)
2. kniž. dobrý výsledok činnosti • úroda • zisk • kniž. zastar. žeň: básnická žatva, žeň; úroda bola tohto roku bohatá
úroda, -y, úrod ž. plody získané z nejakého poľnohospodárskeho pozemku: veľká, dobrá, bohatá, hojná ú., zlá, slabá ú., ú. obilia, okopanín, ovocia; lanská, tohoročná, nová ú.; zber ú-y, zviezť ú-u z poľa; majstri vysokých úrod poľnohospodárski pracovníci dosahujúci vysoké úrody na hektár; Ešte pár dní tuhej práce a úroda [bude] v krížoch. (Ráz.-Mart.) Úroda sa pekne vzmáha, trávy sú neúrekom i zbožia vzrastlé. (Rys.);
pren. expr. hojnosť, množstvo niečoho al. niekoho: ú. detvákov (Vám.)
úroda ž, úrod m 1. plody získané z poľnohospodárskeho pozemku: urod, kery gest na wynohradech, aby pan pereg wzal do prawa (TRNAVA 1579); (prosíme) aby nam hogne vrody zeme daty (Boh) racžyl (BAg 1585); netoliko urod již od niekolik let žadnych nemame, ale i lid vojensky, mezi nami již od trich let meškajici, znašime a chovame (VRBICA 1675 LP); w nassem krajy bylo leto prjliš suché, takže úrody jarneg sotwa se tolko zrodilo, gako wysgalo (P. ĽUPČA 1686); s vrody ozimneg pany matka swemu sinowy offeruge a daruwa sstiry sstwrtne (KRUPINA 1687); ja take, wedle poručeny, odsjlam urodu, nakolik se prj kterem magitj urodilo (RAJEC 1695); zeme, gako gsu poručene po mogeg smrty, které budu posgaté, chcem, aby urod mug sin s nich prigal (ZVOLEN 1742); chleby prwotjn su swaté chleby, ktere se s prwneg urodi peču a Bohu obetugu (SlK 1766-80); u nas je chotar neurodny, brehovity a tak vec možna neni, aby sa zeme mohli rok po roce žati, žadnehu urodu by a užitku nevydali a tak druha polovic musi sa zanehat na uhor (NAVOJOVCE 18. st LP); wčasnegssge zito sgate gistotnegssj urodu da, gako neskorssge sgate (PR 18. st) 2. zried krása: Gukundus, prerazení gég padol gég k nohám; cťila si bárdzeg čnosť, nežli úrodu i rozum; ňepowiňen sa techda žáden pre to frasowať, že ňema úrodu (:krásu:), ale ňech sa stará, abi bol čnosťliwí (DS 1795)