zhora, zhory [-o-, -ô-, -u-] prísl z hornej strany, zvrchu: wjdalj konjka zdoly aneb zhory gducyho (ORAVA 1633); okolo yastrabskiho chodnika zhora, zdola rubawali drewo Badinci; zhora tohože predgmenowaneho duba až po studnu len hora bola (ŠTIAVNIČKA 1676); zaft anebo poliewku wezmi a nechag na chrbat kwapči a potom chrbtowu kost ge treba silne zhory dolu mazati (RTA 17. st); zlyedz se na nász zhóri z nyeba jak na szve ovtze (HPS 1752); supernus: wrchny, čo zwrchu aneb zhori gest (KS 1763); ačkoliw giž pul dne se pominulo a okolo polednjho času slunce náramne zhuri pálilo, on od začate cesty nedal se odwrátiti (VP 1764); x. pren odpowedel Gežjss: Nemel bys nade mnou mocy žádneg, kdyby nebylo dáno tobe zhury (Le 18. st) od Boha