vzdialenie [vzdia-, (v)zdá-; -í] s 1. dĺžka myslenej čiary al. rozmer medzi dvoma predmetmi, miestami: lod, ktera pre weliku obdaleč aneb wzdaleni sotwi se može od nas uzriti a wideti (MS 1758); od wrchnosti ma se rozeznaty, gak mnoho czasu patricze na wzdaleni toho aneb gineho mysta poddanemu se musy pocžitaty (BELÁ 1773); gakjm spusobem do užitku passjenky wnissli, nie-li toliko pre wzdjalenj dedjny ukradomne (BYTČA 1778); okolo stlpuw na malé wzdálený k obličagu bar Židuw starodáwních, množstwý cypressowích stromuw nasaďené (BR 1785) 2. odstránenie, odobratie, odňatie: kdož zachowal od posskwrny Democlesa? utijkanij richle od zleho, od nečistoti, wzdaleny richle od priležitosti (SK 1697); kterežto puncta we wssem wssudy k zwelebeny dobreho a k zdaleny zleho wssem hore nadepsanym wynohradnykum (TRENČÍN 1730); plakal on (prorok Jeremiáš) take pro wzdalenj pokut, ktere meli prigitj na Geruzalem (CS 18. st)