vyznať dk
1. čo prejaviť, vyjaviť; priznať sa k niečomu: wyznal gest giz menowany Lukacz, ze gest prodal ffoytstwie w Domanizi z swey dobrey wuole (ŽILINA 1472 SČL); czos by ti zloczynczy wyznali, gim toho wypis dati rozkaziess (BRATISLAVA 1526); Abraham Žyd wyznal, že on wicz korenia neopowedel, krome deset ffuntow (PÚCHOV 1610); Daniel, gestly ma conscientiu a dobre swedomy, musy wiznat, co pysal, abych toliko gemu promotiu dawal, pokud w sskolach zustawa (PREŠOV 1666); confessus amorem: wyznal lásku; fateri de se, de scelere, delicta: wyznati hrjchj (KS 1763); (Ján) wyznal: že gá negsem Krystus (Le 18. st)
L. vedľa prísahy v. prísažne: nech wizna y to swedek, čuokolwek usstipneho slissal proti dobremu gmenu tohože p. Jossth Laczlawa od p. Jussth Jánossa swedek pod swim dobrym swedomym wedle prysahy nech wizna (NECPALY 1749)
2. koho, čo hlásiť sa k niekomu, k niečomu: kdo mne (Ježiša Krista) wizna pred lidmy, wiznam ya geho pred otcem mogim milim nebeskim (TC 1631); toto ditatko any modlit, any wiry sweg wiznat, any zmluwu z Panem Bohem učinit nemuže (AgS 1708); zakonik netoliko premožen gest, ale y k wjre priweden, že potomne poznal prawdu a wjznal Krista Pana; odpowedely (farizeji a zákonníci) syce, ale welmi nedokonale, nebo wyznali geho bitj toliko puhym člowekem (CS 18. st); -ávať ndk
1. k 1: ya, richtar Ssteffan, Welikeho Thomasse syn, sedycze z uplnu raddu swu, wyznawame, kterak gest pristupil pred nasse cztne prawo vcztiwy spolumesstienin nass menem Jan, Gregurcze ssewcze syn (P. ĽUPČA 1512); ja, Orssola Nikloska, aczprawe na tele mdla a nemoczna, wssak že na smislu, swedomy a dussy zdrawa, wiznawam s stimto(!) testamentom, že Falteri Razman dal mne pred sebe pozwati (JELŠAVA 1595 E); timto nassim psanim a zapysem pokognim wyznawame, ponewadz Girik Cholwad, spolusused nass g(es)t pokrwnik cztwrty druheg, kteru vziwal sam Lawrincz Ssramko (SLIAČE 1597); my, richtar a ostatni poddani cisarski valalu Koišova vyznavame skrze tento zapis, že v tomto roku 1689 na arendu nemohli sme nič hotovych penezi panom svojim oddat (KOJŠOV 1689 LP); nagemny swedek falessne prisahi predáwa, když y to, o čem neslychal, za prawdu wiznáwa (GV 1755); fateor: wyznáwám, spowjdám se, priznáwám se (KS 1763)
2. k 2: o, wssemohuczy, wecžny a milosrdny Pane Bože, Otcže nass mily nebesky, wiznawame tebe z uprymych srdcz nassijch (BAg 1585); my pak lide krestianssty wedle regule a prawydla Slowa Božiho werime a wiznawame Pana Krista biti nassim panem (TC 1631); te, neymocnegssj Bože, sameho wyznawame w teto swate modlitbe (KK 1709); bludne domneňý ge to, že čožkoli bi kdo wiznáwal, to mu na spasseňý nepresskoďý (PP 1734); ne toliko potagemne, ale y zgawne wyznáwat se má wjra (BlR 18. st)
3. čo, koho kým, za koho uznávať, považovať: na tvoju szlávu se zchádzaju, panom szvim tze (Spasiteľa) viznávaju (HPS 1752); newinnost gim nedopustila, aby obraz kamenný, aneb drewený za prawého Boha wyznáwali (s. l. 1777); (hodný) kdiž sedj, nebo stogj, nebo kdiž leži, wždicky seba za nehódného wyznáwa (BlR 18. st)
4. čo, čím konať niečo, zaoberať sa niečím, pestovať niečo: artem exercere: remeslo nasledowati, wykonáwati, wyznáwati (WU 1750); repraesento: wiobrazuji, wiznawam (ML 1779); vyznať sa dk z čoho i bezpredm. priznať sa, vyspovedať sa: rychtar sa wiznal, že widel na Gyrikowy Czertowy na čele krw (ABRAMOVÁ 1596); pani Ssunika wetssj rowass vkazala na tu zem, totizto fl 22, a tolko newidala, gako sa wiznala gegjch matka na smrtedlneg posteli (RUŽOMBEROK 1657); wge o tom fatens, že Yankovits Miklosova neboha žena penize svemu muzovy bravala, lebo sa pred fatensom sama wiznala (JASENICA 1704); gestlj se sprawedliwe a želnie wizname namestkowj Božimu z hrichuw swich, wernj a sprawedliwj gest Pan Buh, že nam odpustj hrichj nasse (KT 1753); (Ján Mokrý) viznal na svu dussu, ze zadneho napozustal dluhu (P. BYSTRICA 1756); Martin a Gabor na mesky dom powolani bili a tak se ustne swimi gaziki wiznali (PUKANEC 1769); -ávať sa ndk: ya, hriessny a biedny cžlowek, wiznawam se z mogijch wsseczkych hriechow (BAg 1585); ja, Vester Isaak, wyznawam sa swym wlasnym psany(m), zie ten gysty grunt, ktery Petro Bartoss darowal, swuoy (je) (BÁTOVCE 1601); spowed swata nic gineho neny, len toliko wiznawat se pred Panem Bohem swogich hrychuw, gich želety a potom vtekaty se ku Krystu (AgS 1708); mnozy se pri swatej spowedi ňewyznawaju, když myselne hrychi za ňic sobe pokladaju (CDu 18. st)