vyjadrovací príd. určený, slúžiaci na vyjadrovanie: v-ia schopnosť, v-ie prostriedky
vyjadrovací, -ia, -ie prísl. slúžiaci na vyjadrovanie: v-ie schopnosti, možnosti; v-ie prostriedky, formy
(jeden) vyjadrovací; (bez) vyjadrovacieho; (k) vyjadrovaciemu; (vidím) vyjadrovacieho; (hej) vyjadrovací!; (o) vyjadrovacom; (s) vyjadrovacím;
(štyria) vyjadrovací; (bez) vyjadrovacích; (k) vyjadrovacím; (vidím) vyjadrovacích; (hej) vyjadrovací!; (o) vyjadrovacích; (s) vyjadrovacími;
(jeden) vyjadrovací; (bez) vyjadrovacieho; (k) vyjadrovaciemu; (vidím) vyjadrovací; (hej) vyjadrovací!; (o) vyjadrovacom; (s) vyjadrovacím;
(tri) vyjadrovacie; (bez) vyjadrovacích; (k) vyjadrovacím; (vidím) vyjadrovacie; (hej) vyjadrovacie!; (o) vyjadrovacích; (s) vyjadrovacími;
(jedna) vyjadrovacia; (bez) vyjadrovacej; (k) vyjadrovacej; (vidím) vyjadrovaciu; (hej) vyjadrovacia!; (o) vyjadrovacej; (s) vyjadrovacou;
(štyri) vyjadrovacie; (bez) vyjadrovacích; (k) vyjadrovacím; (vidím) vyjadrovacie; (hej) vyjadrovacie!; (o) vyjadrovacích; (s) vyjadrovacími;
(jedno) vyjadrovacie; (bez) vyjadrovacieho; (k) vyjadrovaciemu; (vidím) vyjadrovacie; (hej) vyjadrovacie!; (o) vyjadrovacom; (s) vyjadrovacím;