vydatý príd.: v-á žena kt. sa vydala; už dávno je v-á
vydatý [vy-, vda-] príd 1. (o žene) kt. sa vydala: marita: wydatá žena (KS 1763); brjcho ženy wdaté buď newdaté gest weliké (ZK 1777); bili tam i také obrazi, jenž večné vidatích mníšek trestání ukazuvali (BR 1785) 2. odovzdaný, prenechaný: vedle urbaroch vydatych sl. panstvu devatek penizmi platit musime (HRANOVNICA 1776)