uterák -a m. (obdĺžnikový) kus tkaniny na utieranie tela: frotírový u., utrieť si ruky, tvár u-om, do u-a;
uteráčik -a m. zdrob.: detský, hygienický u.
uterák -ka pl. N -ky m.
uterák kus tkaniny na utieranie tela po umytí: ľanový uterák, vziať si so sebou mydlo a uterák • osuška (veľký uterák na osúšanie): frotírová osuška, zabaliť sa do osušky • utierka (uterák na riad)
uterák, -a m. kus ľanovej al. bavlnenej tkaniny, obyč. obdĺžnikového tvaru, na utieranie práve umytých častí tela: suchý, mokrý, čistý, špinavý u.; ľanový, frotírový u.; Zašiel nabok a stieral si hrubým uterákom hruď. (Hor.);
uteráčik, -a/-čka m. zdrob. expr.
uterák, uteráč m kus tkaniny na utieranie tela: domace cžtiri uterače (ZVOLEN 1633); čztyry uteračze na hlawu (OČOVÁ 1645); peniculus: utirak (NP 17. st); involucre: utirák (KS 1763); Anni porucam periny a wankussy z obrusmj, uterakmy (S. ĽUPČA 1784); oleg, kdis se na habu wilege, gestli tu habu medzj dwa uteraki bgele zawineš a sem i tam chleba pokladeš, kteri flek do seba wťahuge (PR 18. st); -ik, -ek dem: 1 vtieracžik kratkj (ZVOLEN 1635); ozher uteračkem utreny biwa (KoA 17. st); geden tanir, nad kterím knez ruki umíwá a uťeráček, kterím ge uťírá (BN 1790)