tuhý príd
1. kt. odoláva mechanickým vplyvom, pevný: firmus: péwny, stály, tuhy (KS 1763); pewni, tuhi, twerdi (ML 1779); vincula archa ferrea: tuhe zelezne obruče (LD 18. st); (Nemci mesto) ozdobily y tuchim prievozem, k tomu utessenim y dost pewnim hradem (KCS 18. st);
x. pren nebo ge hrich smrtedlny materia tuha, bude horet a nezhori, gak ge wečnost dluha (GŠ 1758) odolná; gedna (žena) wzala malo wody do cesta, odkud chleb gegj byl tuhy, težky, ktery w žaludku ležel nestrowenj gako olowo (RPo 1790) z hustého, nevykysnutého cesta;
L. t-á zem pevná zem, pevnina, kontinent: Mórea zlúčená gest zo zemu tuhú skrze korintské medzímore; hlaďmež teraz na geografičních kartách, čili Waše Milosti zaogdete wísip, polwísip, tuhú zem; welikí kus papíru, kterí sa len toliko z gednú stranu dotíka wodi, nazweme tuhú zem, čili kontinent (DS 1795)
2. kt. sa časom nemení, pevný, trvalý, stály: (Juraj Fraňo) poloziwsse zawazek tuhi 24 fl, s ktereho polowicz na kostal (!), polowicz na radhaus (poručil) (MARTIN 1577); bez tuhého predsewzeťj se polepssytj darebna gest spowěd (RW 1702); wsseobecnj hňew a rozlobeňj gak rjchle se w tuhe a stale pratelstwj promenilo; aby gjch (hostí) dele (Telemach) zadržety mohl, o tuchssem zwazku zmissleti začal (PT 1796); oleg tessko se s wodu zmissa, ponewač geho masnost a stranek tuhe spogeni nědopusti (PR 18. st)
3. kt. má veľkú intenzitu, intenzívny, veľký, silný: (Ježiš Kristus) že by pro nás wssech y za wssechno lidské pokolenj tuhý buog, potykanj a pasowanj s hrjchem, se smrti, s diablem y branami pekelnymi podstaupil (Mod 1573); z mrazu tuha zima czastokrate se stawa (BV 1652); cžlowek ma se chranit w mokreg roly hnedky po tuhem desču sat (WL 1789); (kňaz Theophanes) potom dale opeť tuhjm hlasem kričel (PT 1796); (dobytku odstániš kašel) kdis kussek (!) reťkewe čerstweg tuheg s krmem zežere štipľavej; zbirani hrozna a tlačeni wina okolo splne učinene tuhe a obswlasstnegsse čini wino s výraznou chuťou (PR 18. st);
x. pren (kresťania) okusugú, gak bywá tuhá žiwota smrtedlného zyma, a preto žiwota nesmrtedlného leto žádagú (BlR 18. st) o životných starostiach;
L. chlapec, který bi pre udatnost úduw kowárem, mlinárem anobo giním tuhím robotníkem biťi móhel, k ihle nebo kragčírskeg, nebo blanárskeg zadan bíwa kt. potrebuje pri práci fyzickú silu; t. sen hlboký spánok: Elias mel tuhy sen, angel ho (zo sna) prebudil (KK 1709); lettergus: z snem hlubokym blázniwá nemoc, nemoc tuhého sna (KS 1763); (oslice) kdis požeru blakotinu zelinu, tuhim snem obtizene biwagj (PR 18. st)
4. prísny, ťažký: (Turci F. Ilešházyho) w tuhem wezeny wysse dwuch tydny drzely (TRENČÍN 1583); (Zuzana Balašová píše z väzenia bratovi) cyl som neslyhanem areste tuhem (s. l. 17. st) krutom; swatý muž Francjssek poznamená ho (jedného kanonika), ale s tymto tuhjm napomenutjm, aby swug žiwot polepssil (RW 1702); (rehoľníci) w dosti tuhé klássterské kázni trwagj (KO 1782); nebywag wssak w tychto wecách wélmy tuhy, any prudsségssy, ale mjrnost, strydmost zachowáwag pilno (BlR 18. st)
5. (o človeku, živote) kt. zachováva vžité mravné normy, poctivý, čestný: (svätý Benedik) welmy tuhý a swatý žjwot wedl (RW 1702); powažůg, že skrze ssyroku bránu a prostrannu cestu se wyrozumjwá lahodný, rozkossný, rozpustilý, zahalčiwý a hrjssný žiwot, skrze těsnu ale bránu a uzku cestu se znamená tuhý, mrawný a cnostný žiwot (MPS 1777); Duch S. na njch (ľudí) wstupil, hned gyny lidé zustali, byli smely, tuhy a pokorny srdcem (SJ 18. st)
F. držať na t-ej uzde mravne žiť: proto on (svätý Alojzius) wssecke zewnitrne smysle tak opatrne chranil, na tak tuhej uzdě wždycky držal (PiA 1782)
6. kt. nerád niečo dáva, lakomý, skúpy: tenax: skúpy, lepky, tuhy (KS 1763); tenax: tuhý, skúpy (AP 1769)
7. pohybujúci sa veľkou rýchlosťou, prudký, rýchly: skrze tuhe krutenj kamena nekedi muka welmj rozhorucena biwa (KRUPINA 1755); ssiff pak y hnedky se pohnúl a tak tuhym behem letyel, že za pol sstwrta dnya to plawnicztwy dokonané bylo (PeP 1770); (baran musí mať) nesmradlawé dýcháni, jistý a tuhý skok na owce (VOv 1779); -o, čes tuze, tuže prísl
1. k 1: perligo: powažugem, tuho wážem; rigide: twrdó, tuhó (KS 1763); (Imrich Farkaš vlasy) tuho zapletene nosi (PUKANEC 1788); (Panka) chlapi chytice, strangamy a žynkou geho wlastnimj tuze za ruky zwiazaly (LIPTOV 18. st)
2. k 2: rozkosse sweta tohoto, kterych tak tuže se luďe prjdržugi, take gsau, gak zamuteneg smradlaweg studničneg kasny pomyge (PP 1734); lidé ku ceremoniám priwyknuti byli tak tuže (PW 1752); tuto K. tuho spoguge učeni prawého obráteny s učenim viry (SS 18. st)
3. k 3: k trinactemu šturmovaní Turci se již brali, naší z predzamku vyšli, mnoho jích pobili, tuze se branili (HP 1566); (kráľ) ale darmo chodil dlúho, odpírala ona (Anička) tuho (RL 16. st); kdo tak tuze tluče na dwere? (FP 1744); kamenec (obilie) tuho wibil (VÝCHODNÁ 1767) veľmi zničil;
x. pren srdce gj (chorej osobe) pak tuze skače (HT 1760) prudko bije
4. k 4: weci, gakossto su rachetluw pustani, su bez teho čo nagtuchssi zakazane (NJ 1785-88)
5. k 5: poradek ten, který mestečko dné tohoto zawrelo, tuho a bez wsseckeg chyby držeti chcem (PONIKY 1793-98)
6. k 7: prazna lod, abi tuhssye pluwala, hrubjm pieskom se nasjpa (KoB 1666); gestli by wodno koleso welmj tuho isslo, takže by na odrasskj sbitečnu wodu neodraziu, s tim pak gazdowj wela mukj sa wiprassilo (CA 1755); ked ma howado obmaksseni a tuho žene ze seba, dawa sa gim napog hustegssy (SOCOVCE 1792); -osť ž
1. pevnosť: rigiditas: twrdost, tuhost (KS 1763)
2. sila, moc: u ngektorich obiwateluw a winaruw musst se celkom wiwara, takowe ale sladkost wetssj dostaně, tuhost ale a silu utraca
3. intenzita: (reďkovke) tuhost geg odbereš, kdis geg zem par razj slanu wodu pokropiš štipľavosť (PR 18. st)
tuže p. tuhý