Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV

kssj psp ogs sss ssj hssj subst

strýc -a mn. -ovia m.

1. otcov brat

2. hovor. dospelý muž, strýko, ujo (obyč. v oslovení deťmi);

strýčny príd. zastaráv.: s. brat bratanec; s-a sestra sesternica

Pravidlá slovenského pravopisu

z r. 2013 – kodifikačná príručka.
strýc ‑a mn. ‑ovia m.

strýc -ca pl. N -covia m.

-ýc/261: substantíva m. živ. N sg. 261 strýc/261

dedo 1. otcov al. matkin otec • starý otec: môj dedo, starý otec pochádza z Liptovakniž. dedhypok.: dedkodeduškohovor. starký: starký sa hrá s vnukomsubšt. ópapa

2. hypok. oslovenie starého al. staršieho muža: dedo Janohovor.: ujosvákostrýcstrýkohypok.: dedkodeduškoujkosváčkostrýčkozastaráv.: báčikbáčibáčinobáčinko

3. p. starec 4. p. tlačenka


strýc otcov brat; dospelý muž vôbec • hovor. strýkohypok. strýčkohovor.: ujecujohypok.: ujkoujčekhovor.: svákosvák


ujec matkin brat • hypok.: ujoujkoujčekujčok: stráviť prázdniny u ujca, uja, ujkahovor.: strýcstrýkostrýčko

Slovník slovenského jazyka

z r. 1959 – 1968*.

strýc, strýko (nár. i strýk, strýco), -a, mn. č. ovia m.

1. otcov brat;

2. hovor. oslovenie pre staršieho človeka (obyč. na dedine), ujo, sváko: A než začnú strýc Greguš čítať o Rinaldinim, zatiaľ budeme späť. (Zúb.)

3. hovor. protežujúca osoba, vplyvný známy (na nejakom význačnom mieste);

strýkovský i strýcovský príd.;

strýčik, -a i strýčko, -a, mn. č. -ovia m. zdrob. hypok.;

strýčkovsky prísl. rodinne, po rodinsky, ako strýčko;

strýčenko, -a, mn. č. -ovia m. zdrob. hypok.;

strýcovstvo i strýkovstvo, -a str. príbuzenský pomer strýka k synovcovi a neteri


strýk p. strýc

strýc, strýk m otcov brat: Martin Massar, porucznik a strycz giz gmenowaneho dietiete Barbory, chtiel gest wiedieti, czo by sslo na syrothu (ŽK 1469); gestli pany Zoffige nebo kdozkoly chtiel by prawo lepssy mity, nezly my mame k tiem zamkem a panstwy po nebosstiku panu Petrowy, panu stryczy nassemu (PEZINOK 1519 SČL); Matey Slota, stricz tohoz sirotka, byl se vtekel k prawu nassiemu meskemu (ŽILINA 1554); predgmenowana syrota wyzwedela, žie by stryk geho Jurcžo premarhawal statky giž gmenowane (P. ĽUPČA 1589); ya, Mykulass Mokro, kupyl sem laz na vrek geden od stryka meho Pawla Mokra (TURANY 1621); Martyn Newrly, syn Pawla Newrleho, kupil geden kus roly od strycza sweho Jana Newrleho (TRSTÍN 1708); patruus: stryc, otcúw brat (KS 1763); strik mug časnu smrty s toho sweta se odebral (LIPTOV 18. st); strýčny, strýčený príd:
L. s. brat bratanec: poruczil gest bratru swemu stryczenemu (ŽK 1469); pred nassu vplnu radu prystupyly Pawol Puchala, syn Benedika Puchaly, z druheg strany Balass Puchala oznamugycz nam, kterak tyto stryczny bratry mezy sebow sudy wedly (P. ĽUPČA 1578); patrueles fratrueles: dwúch bratrúw sinowe aneb strični bratrowe (NP 17. st); w linei pobočneg sau stryc (:otce brat:) a stryčna matka (:otce sestra, tetka:) (OP 1685); od geg sestry stričneg Dory Kangyerkovie slissala, žeby spolu bily zostaly hrubie (VELIČNÁ 1724) sesternice; strýčko hypok: k tomu statku nasel se geste ieden prytel Thomass, bratr strycka Janka (ŽIAR n. H. 1715); dewčatko w dobrich skutkech swého stryčka pjlne nasledowalo (VP 1764)


strýčko p. strýc


strýčny p. strýc

strýc
mužský rod, životné, jednotné číslo, substantívna paradigma
N (jeden) strýc
G (bez) strýca
D (k) strýcovi
A (vidím) strýca
L (o) strýcovi
I (so) strýcom
mužský rod, životné, množné číslo, substantívna paradigma
N (traja) strýcovia
G (bez) strýcov
D (k) strýcom
A (vidím) strýcov
L (o) strýcoch
I (so) strýcmi
milý strýc, to je cher oncle, c'est
rukách, milý strýc, to mains, cher oncle, c'
strýc môj, a žena mon oncle, et la femme
ťa ja poznám, strýc môj je te connais, mon oncle
tvojich rukách, milý strýc tes mains, cher oncle

Súčasné slovníky

Krátky slovník slovenského jazyka 4 z r. 2003
Pravidlá slovenského pravopisu z r. 2013 – kodifikačná príručka
Ortograficko-gramatický slovník slovenčiny z r. 2022
Slovník súčasného slovenského jazyka A – G, H – L, M – N, O – Pn z r. 2006, 2011, 2015, 2021
Retrográdny slovník súčasnej slovenčiny z r. 2018
Slovník cudzích slov (akademický) z r. 2005
Synonymický slovník slovenčiny z r. 2004
Slovník slovenského jazyka z r. 1959 – 1968*
Slovník slovenských nárečí A – K, L – P z r. 1994, 2006*

Historické slovníky

Historický slovník slovenského jazyka z r. 1991 – 2008*
Slowár Slowenskí Češko-Laťinsko-Ňemecko-Uherskí od Antona Bernoláka z r. 1825

Iné

Paradigmy podstatných mien
Slovník prepisov z orientálnych jazykov
Zvukové nahrávky niektorých slov
Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997)*
Databáza priezvisk na Slovensku vytvorená z publikácie P. Ďurča a kol.: Databáza vlastných mien a názvov lokalít na Slovensku z r. 1998*
Databáza urbanoným (stav v roku 1995)*
Frázy z paralelného slovensko-francúzskeho korpusu
Frázy z paralelného slovensko-českého korpusu
Frázy z paralelného slovensko-anglického korpusu