strýc -a mn. -ovia m.
1. otcov brat
2. hovor. dospelý muž, strýko, ujo (obyč. v oslovení deťmi);
strýčny príd. zastaráv.: s. brat bratanec; s-a sestra sesternica
strýčny príd. trochu zastar.: s. brat (Kuk.) bratanec; s-a sestra (Jes-á) sesternica; s-e deti (Taj.) bratanci a sesternice
strýc, strýk m otcov brat: Martin Massar, porucznik a strycz giz gmenowaneho dietiete Barbory, chtiel gest wiedieti, czo by sslo na syrothu (ŽK 1469); gestli pany Zoffige nebo kdozkoly chtiel by prawo lepssy mity, nezly my mame k tiem zamkem a panstwy po nebosstiku panu Petrowy, panu stryczy nassemu (PEZINOK 1519 SČL); Matey Slota, stricz tohoz sirotka, byl se vtekel k prawu nassiemu meskemu (ŽILINA 1554); predgmenowana syrota wyzwedela, žie by stryk geho Jurcžo premarhawal statky giž gmenowane (P. ĽUPČA 1589); ya, Mykulass Mokro, kupyl sem laz na vrek geden od stryka meho Pawla Mokra (TURANY 1621); Martyn Newrly, syn Pawla Newrleho, kupil geden kus roly od strycza sweho Jana Newrleho (TRSTÍN 1708); patruus: stryc, otcúw brat (KS 1763); strik mug časnu smrty s toho sweta se odebral (LIPTOV 18. st); strýčny, strýčený príd: L. s. brat bratanec: poruczil gest bratru swemu stryczenemu (ŽK 1469); pred nassu vplnu radu prystupyly Pawol Puchala, syn Benedika Puchaly, z druheg strany Balass Puchala oznamugycz nam, kterak tyto stryczny bratry mezy sebow sudy wedly (P. ĽUPČA 1578); patrueles fratrueles: dwúch bratrúw sinowe aneb strični bratrowe (NP 17. st); w linei pobočneg sau stryc (:otce brat:) a stryčna matka (:otce sestra, tetka:) (OP 1685); od geg sestry stričneg Dory Kangyerkovie slissala, žeby spolu bily zostaly hrubie (VELIČNÁ 1724) sesternice; strýčko hypok: k tomu statku nasel se geste ieden prytel Thomass, bratr strycka Janka (ŽIAR n. H. 1715); dewčatko w dobrich skutkech swého stryčka pjlne nasledowalo (VP 1764)
strýčny p. strýc