stanúť p.
stať
stať sa, vsl
stanúť sa dk
1. nadobudnúť isté (obyč. nové) vlastnosti, začať byť nejaký, prejsť do istého stavu: žena se stala towaryssom Judassowym, nebo se obesyla na rebryku wo dwore p. ľupča 1679; my nuzni poddani josagu drenčanskeho od davnych časuv byli sme se sirotkami stali drienčany 1683 lp; takim gazdom gest, ze gemu tu okolo rowen neny, ze zarobku pak on by nemohel takim gazdom se staty pukanec 1787; a ga se stanem mnichem v klastore a ty zustaness cundra ve dvore kc 1791
• a my Wassim Milostiam za to slibugeme a za to stogime, zie se Wassym Milostyem od tohoze Giryka Piwowarcze zadosty stane h. beňadik 1584 vám vyhovie
2. komu i bezpredm prihodiť sa, porobiť sa, udiať sa: pakly by se to nestalo, musil bich to wznesty na toho najbach 1460 e; on obdrzy swe penize, czoz gest dal, za tu kupi aneb na pogiczku wedle swey bozby, yakz se kolwiek kradmo stalo žk 1473; ktera zmluwa se stala w ten pondielok po Welikey noczy p. ľupča 1540; za dobrey pameti Laczlawa Ssyly stal se gest poradne thestamenth pred lydmi hodnowernimi l. trnovec 1556; o smrtj Samuel Erssekoweg newiem nic, yako se stala krupina 1643; žebi pani sirotni na dwe gednake čžastky meczi timi dwoma sirotami rozdelili, žebi ani gedneg ani druheg kriwda se nestanula prešov 1696; y to wyznawa fatens, že času toho, kdy zagimanya se stalo tychže owgecz liptov 1732; ya, weru, nedam, nebo kosa ge ostra, lachko bi sa mohlo nečo stat n. mesto n. v. 1746
• co se stalo, to se stalo sin 1678 čo sa stalo, sa neodstane, darmo plakať za rozliatym mliekom
3. zrazu, náhle nastať, vzniknúť, urobiť sa; strhnúť sa: za času richtarstwi Gyrika Hanna stal se nasylny wietor a priwal wichorny p. ľupča 1566 strhol sa; s tých dwacatj toljarj že se pre ne zlost stala lietava 1684; w ktereho dome stane se ohen, za pokutu položy 12 Rfl b. štiavnica 1697 e; a wiďel Bůh wssecký weci které stworil a byli welmy dobré. Y stal sa wečer a ráno deň ssésty kb 1757;
stávať sa ndk k 1: ten (hriech), w kterem se počjname a stawame se hrjssnj z hrjssnjch rodičuw zplozeny lka 1736; śe ja tak pevnye utsesznim sztavám u Kristusovém svetém tzelu i krivi mca 1750; stawa se take mutne a wlačkowite wino pr 18. st
• kdo blaznu prst dawa, bezprstý se stawa (o poučení); welmy se tam pycha zmaha, kdy se panem žebrak stawa (o namyslenosti) sin 1678; k 2: a to se stawa po dessatky, gestli dessatnik nechcze wzyti od nieho žk 1473; ale stawa se gjm to, co y biskupum a židowskemu pokoleny se stalo wo 1670; velkým pánom se to stává, že jim zelhat se pridává pch 17.–18. st; gestly by se pak, čuo se nekdy stawa, y prytreffylo záborie 1714; kdo komu dobru radu dáwa, tomu sa naylepssy stáwa mp 1718; k 3: tak sa stawa y podnes, že welike cysarowne a kralowne toho se (smrti pri pôrode) odrecy nemohau ags 1708; zakona vstanowitel na to pozorowal, co se obyčagně stáwa mp 1718; k 4: že skrze mlynara w Gedlowe huore welyka sskoda se stawa šš 1610; hrjch sice w okamženj stáwa se a pomina, ale mezjtim hressycj wražedlnjkem dussy sweg zustawa sk 1697; takže mnohokrat s tych weci mnoho zlorečeny, materowany, strelowany, ba ano y bitky se stawaly kláštor p. z. 1724
stať, vsl
stanúť dk
1. kam, k čomu zaujať postavenie v stoji, postaviť sa niekde: ocza sweho nehal a od neho odiduwse, k swemu warstatu stal s. ľupča 1730; tis (Ježiš) pomotz moja, mnye nyeopustsaj, sztany pri mnye dž 1752; ten Jesus sztanól pred Bohom nam posztrednykom i ku nám prereknól z tim szlovom hps 1752; wczil mu stan za chrbet a chit ho obidwuma rukamj za golljer ca 1780; když měl král prigjt, do frontu (vojaci) sy stali mkh 1799
2. ku komu akým náb vyrovnať sa niekomu v niečom: Usál na szebe (Ježiš) szpravodlyivu tslovetsu dusu i tzelo, k nám vsitkém rovnim sztanól, okrem hrécha; bo on taki ten, chtori ból, i takim sztanól, jaki nyeból, preto jeszt lyem jedná oszoba mca 1750; to nemluvnyátko barz motznim sztalo, nyeprátzelyov polámalo hps 1752
o Panye, kedz já prachom sztanu, jak já tze vichvalyatz budu dž 1752 zomriem
3. začať nej. činnosť (rečou al. inak): ale Pán pustil weliky wétr na more y stala búrka weliká na mori kb 1756; nedaleko gezero gest Pilata nazvane, do kterého čožkoly uhodiss, hnedky welyka búrka stane krp 1760; nato stali prisahac abov 18. st lp
4. kde, za čo nastúpiť do služby, zamestnať sa u niekoho: kdyz ktery včzen k mistrowi stane, ma cechmister gemu pekne naučzeny dat, gak se ma sprawowat ca 1675; potom ale w Gyongyesy stanuce do wogny, wrchnosty odpisal prievidza 1796; pojdem do Trnavy, stanem za husára ad 18. st
o do žgarskeho mlina prigduce, tam za towarissa stal sluzjt l. mikuláš 1762 začal pracovať
5. kým vziať na seba niečo, stať sa niekým: jako on (Ježiš) sztanól tslovekom?; tsom on (Boh) Ottzom nasim sztanól prék Kristusa; alye Jesus Kristus, nász z nyim pomerél, tslovekom sztanól i chrechu zlomu konyetz vrobél hps 1752
6. (na čom) zotrvať, zostať: Anycska moga mila, uss ty y pred Bohom y pred swetom odpustim, sse si my urobila tim swinam. Nech uss na tom stane, len uss aby my nazatim nekapalo, gestly sy prichowam trenčín 1735 e; item prišli odpoludni, stanuli toti na noc janovík 18. st lp
7. čo komu byť dostatočný, stačiť niekomu: však ale tento plat furmanovi na strovu nestane na taku cestu čičmany 1771 lp
8. na čom obstáť pred niekým: gestli ty mne bidnemu (:neg:) na pomoci nebudess, gako na tym strassnim sude Bozskym stanem? bd 1768
o do utzekányá nyeprátzelyów mich zplasis, nyitsim sztanu v rukoch tvojich dž 1752 neobstoja, rozprášiš ich
9. zastať, zastaviť sa: w Betleme (hviezda) zgewne stala, tam dum prstem ukazala kk 1709; gako nablížili sa k sebe, i táto tamtú, i tamtá túto za strašidlo držíce, stali bu 1795;
stávať ndk k 1: (rajtári) welmi těžce a nesnadno w obuwych swých choďjtj možu, takže sotwi krok za krokem stawagu mp 1718 sa udržia, obstávajú na nohách; centurio: po stu ďeljm, po stu merám, čitám, stawám ks 1763; k 3: kde jse z ohnem práca vykonáva, teda ma jedna druhu až do šiestej hodiny večernej očekavati a prvej nepodpalovati neb ohen nestavatí mb 1759; k 5: parcus in aedificando: maló stawá ks 1763; k 9: kdiž ručnice stavat nekce ca 1647 fungovať
stávať, stávať sa p.
stať, stáť1