spýtať sa, zried
zopýtať sa [ze-], čes
zeptať sa dk (od) koho položiť otázku niekomu, opýtať sa: hned jich se zpýtali, kde by oni šli, dva mladí páni, vheržtí vítezi asl 1560/1603–04; a kdyss nas bol poslal pan Gasspar Hressdiowzky do Hornyan k Hornyanom zpitat se gych, z gakych pryczyny czynia ty kwalty w Hressdiowzkeho hagy na Farkascze trenčín 1584; wyznal pred prawom pod prysahow, že by byla Cathrissa, dcera Michela Hawiara, k nam pryssla a zeptala se ode mne, gestly by niekteru dosku chcely prodaty s. ľupča 1613; de ge ta zmluwa anebo znak, ktory odtud mass? Tu se ma spitati, yako zelinu tu na winiczj warila krupina 1672; zeptaly sme sa gich pred richtarem, kterak zmisslagu o tem gistem weznowy bratislava 1681 e; prissiel za nim Geor. Urbančzek a spital se hospodara p. ľupča 1688; kdežto spitat se može nekdo, co bi wiznamenawal ten peniz aneb ta mzda deniho penize ms 1758; ale nech se milostiwa pani zeptagu w tich sstiroch dedinach, zdaliss sem ga bil pigani s. l. 1760; ku sebe (Herodes) pokriome dal zawolati tich kraluw, spitagice se od nich čas teg hwezdj, ktera gich wedla do Betlehema sj 18. st; y postežugjcy poddany se zepitati a, gesly rozsuzenym tym oznamenym zpokogeny byti chce nj 1785–88; spitaš gsa, prečo muka wlchkostu na cesto obratena esste se y odmladem aneb nacestu zmissat musj pr 18. st;
spytovať sa ndk
1. koho na čo, o čo, o čom, o kom, z koho klásť otázku niekomu, opytovať sa: a przigde-li onen po tom zbozi zpytugicz se, ten prwni obdrzi a gest blizssi k tomu zalobu žk 1473; a czoz pak toho statczeku jest umenssano, spoluobiwajicze s matku mu, na to sie nespitujy šaštín 1549 sll; a tak sama se (Dora) Mnisskowey diewky zeptawala, gestli by ona yaku czibuli dala diewcze Barbierčiney; Yan Pohorely wyznal pod prisahow, zie prinosila k nemv motiku ostriti y zeptawala se ho, gestli stogi za dwa penize p. ľupča 1582; na čas (Herodes) se pilne spytowal, newinne dýtki zmordowať kázal cc 1655; gestly se zeptawass, co gest to učenjm biti? kob 1666; kedy svoge zeme fatens chodil opačzovat na djely rečzene, kedy sa bol spituval, zdaliž by ngečzo slissal o gisteg kačziczy strgeberneg jasenica 1710; tehdy hladayce nass sused takowe woly a spytuycze se tychze koscow o nye, kteremu k odpowedy daly h. súča 1720; slissjce pan, že by netco pilili, spitowal se na to, a tak gako Geho Milost gest dopowedano, že by z takoweg stjenky gedno drewo pileno bylo necpaly 1743; kdj bi sa ho Kajphass o učeny spitowal a on gemu ponyžene odpowjdal cp 1757; gisti pobožni muž, gako se mssa s. dokonala, obidwe ženy powolal a s nich sa spitowal, čo by gedna y druha pod mssu s. bola mislela mik 18. st
2. čo, o čom skúmať niečo, diskutovať o niečom, prieť sa: zessly se tam y gjnj nekterj mudrj a učenj muži, a kdy gsme sa hadaly a spitowaly o Pisme swatem a o stawu dusse lidskeg, prissel mezy nas gysty putnjk ža 1732
3. klásť si otázku, skúmať sa: techdy napriklad s. otce Bernarda učinme, ktery kdiz bi bil reholnikem zostal, častokrate sebe sameho se spitowal, rikagice ms 1758; potem (mládenec) sám sobe se spituicze: Ó, gak blahoslawené se mnu by se Bohu stalo, kdy bych to Bohu mému ku dosáhnuty spaseny byl obetowal pep 1770; wstup ty maličko do srdca tweho a spytuj sam seba cdu 18. st
4. práv koho vypočúvať niekoho: ya rychtar spitowal sem se Jancza a Ssima, czi chteyu pristat gedna strana y druha vydrník 1602 e; wye-ly s., ze by span Jeszensky Ferencz swetkuw nekterich corrumpowal a aby na to, czo se bude spitowat, nepowedely d. jaseno 1674; toto sy zachowegtě: Když se wás pánj zpitowat budau a examenowat, odpoweť smelo degtě brv 1796
spytovať ndk
1. koho, čo, v kom hodnotiť, skúmať vlastnosti, činy, skutky niekoho, zisťovať niečo: čjm mene gegjch srdce spitowaty mohly; ktere Božj slowo tem gegjch nalezkum predstawugjc takowemu gegjch prokleti od tjch Belialowjch sinu činenemu nadegj se predstrassiti, ale spitugj pisma a tomu misto dawagj, což čitagj z pilnosti a wrucnosti wo 1670; widěl zagiste tichto zlost a hrichy ten, kteryž spituge srdce y ledwy, Bůh wssemohucý sk 1697; Krystus Pan, sudce, ktery srdce spituge, sklonil sa a pisal na zemi ms 1758; ktery začaste hleda na druhich učynky, gegich žywot a prace, a w tichto gaky gsu a kdo gsu od hlawy po paty spytugu, mezitym za ňadra swe nehleda, kdo gsu? ská 18. st; minystrowé, chtjcých do rádu wstupiti, také spitowati magu prv 1767
2. koho klásť otázku niekomu, opytovať sa na niečo: po druhe spitugem tebe N., gestliže ty tuto N. sobe za prawu a pocztiwu manželku z twogeg dobreg wuole, bez prynuzeny a nasily etc., pogieti chczess, cžili nie bag 1585; to angel zwěstowal, když Jozeff spitowal wůli geho cc 1655
3. náb premýšľať o svojom konaní (o svojich hriechoch pred spoveďou): nech téhdy probuge, spituge, pozoruge a súdj každy, gak dussu, tak prirozenost swú blr 18. st
o ponagprwé swedomj swé pilně spitowati ia 1708 uvažovať o svojich skutkoch; my len spitugme swedomy nasse ms 1758 uvažujme o svojom konaní;
spýtavať sa ndk k 2: zeznal (svedok), že se on gedneho czasu, kdi pres tje polya gezdyli, oycza spitawal, czyje bi to polya buly spiš 1648