sáh, sáha p. siaha
siaha [sia-, sá-, sé-, sí-] ž, čes sáh m
1. dĺžková miera asi 1,96 m: sklep gest stenu zdluze pol pateg sahy (TRENČÍN 1582); na obec k ribnikom obecnim geden nowý néwod se wseligaku sprawau síhu no 12, gedna kazda síha po 23 den (SKALICA 1633); meri celich wecj su noha, kročeg, syaha (KoB 1666); orgia: sáh (VTL 1679); orgia: sáh (FO 1737); pro cesty obecné dosti bude ssyrokost na čtyry syhy (PH 1770); hadowe wedle skusenosti a spisu skumatelow se nachodga ag 30, ba ano ag 200 sgachow dluche (PR 18. st)
L. štvorcová s. kus oraného pola, který w sobe 1600 čtwerečných sáh obsahuge (HRK 1773) plošná miera 3,59 m2
2. obsahová miera tzv. priestorová, výška a dĺžka 1 siaha, šírka pol siahy: Petro Bencowi tu sahu drw pekne krom prawa nawratil (P. ĽUPČA 1557); dalj sme drewa narubat k pivowaru desat siach (KRUPINA 1695); má se na syhy skládati w zyme drewo (PH 1770); 5 dreworúbáči narúbagú w 6 dnech 75 sáhuw (LU 1775); muže se pre kuchinu drewo rubati a do siach ukladati (NN 18. st)
3. hmotnostná (obsahová) jednotka asi 60 kg: kupeno gest od kamenika k wistawenj dolnj brany kamenj 9 sahu (SKALICA 1633); luka, ktera se zowie Jambrowska, negmeneg 20 syach sena biwa na neg (KRUPINA 1690); slamy stiry sahy po trom zlatom (OBSOLOVCE 1780); jednu sahu kameni, kteru predtym za dva znaky sme vozivali, nyni za jednu musime (ZBOROV 1799 LP); -ový príd k 1: takowé kusy zeme aneb záhony nemagj rownaké sáhowé mjry, to se giž wj, že z takowého kusu pole, který 600 čtwerečných sáh obsahuge, wyhledáwa se gedna rakouská becka semena k rozsýwanj (HRK 1773); k 2: drewa sjahoweho sme odwjezly sjach 80 (M. KAMEŇ 1757); k 3: hagni powinen buka syahoweho priwiest do zamku (K. N. MESTO 1690); gá delám dwanáctisáhowý krjž (FP 1744); orgiarius: sáhowý (PD 18. st)