semka(j), semo(k), semo-tam p.
sem
sem, semká, semkaj, semo, semok zám prísl označuje smer k hovoriacemu al. do jeho blízkosti, na toto miesto, op tam: ti, czo su prve zawolani, byli by rokowani a kazali by gim sem (prísť), yakzto prawo gest žk 1473; gestit mrskost sspatne mluwenj, sem prisluchagy pisničky oplzle, ktere lidske dobre mrawy pokazugy tc 1631; listuw na latinsky neb slowensky yazyk skrz osobu, ktereg by W. Mil. te weczy swerity mohla, transmutirowatj datj a potomnie mne semka donesti bielsko 1662; dneska (je) treti den gako som semka prisla radvaň 1705; pro lepssy pak gistotu a duwernegssy, yrečite predmenowanu wynicu wladany, szemo se do protocolu meskyho pro futura cautela kladie bátovce 1724; cyzy pak semka nech pripustenj nebudu palúdzka 1759; sem nože, z kterimi tito prsá prebodnem pt 1778 dajte mi nože!; lito mi ge negvice, ze ga mosim odegit prics. Bohu ge vssak povedome, prindem-li ga semok vic kc 1791; z hor massich sme zbehli a k tobě semkag pribehli pas 18. st
• sem a tam, sem i tam, semo-tam na rozličné strany, na rozličných miestach, hore-dolu: nayprwe wssecky pry, zwady a rostrzytosti, tak na table nassey kralowskey, yako y wydieczech predepsaneho kralowstwy nassieho vherskeho sem a tam pohybowanych a czynenych, (aby) ku konczy prywedly sučany 1579 e; denglawe gsau wczelj, zwlasst kdy witr k wulj sem y tam ge zanese bv 1652; gestli orač sem a tam po strakach a stranach hledj, welmi kriwe brazdy činj sp 1696; gedenkaždy uczen ma se od zleho towaristwa od karet hranj y neprislussneho sem a tam behanj a tulanj warowati ca 1782; huc et illuc, hinc: semo-tam pd 18. st