sýkorka -y -riek ž. drobný spevavý vták s farebným perím, zool. Parus;
sýkorčí príd.: s-ie vajíčka
sýkorka -ky -riek ž.
sýkorka, -y, -riek ž. druh hojne rozšíreného spevavého vtáka; zool. s. veľká (Parus major); s. belasá (P. caeruleus);
sýkorenka, -y, -niek ž. zdrob. expr. (Podj.)
sýkora, sýkorka ž zool malý spevavý vták z rodu sýkorka Parus: kraliček a mala sjkora smiešne bi se k psstrosowy pripodobnowaly (KoB 1666); sskowránek prospewuge ljtagjc, gine sedjc na stromowjch halužech jako konópka, malá sykora (OP 1685); sikorka nikdj tak welka nebude gako hus (KT 1753); parix: sikora, sikorka (KS 1763) L. s. modrá sýkorka belasá Parus coeruleus: parus caeruleus: slavis síkora modrá, babka et rozíssek dicitur (GU 1793); s. kochlatá sýkorka chochlatá Parus cristatus: cristatus: kochlata sykora (KrN 1795); s. čierna sýkorka uhliarska Parus ater: parus carbonarius: černa sikora (GU 1793); sýkorčí príd k 1: sýkorčj quod ad parum pertinet (PD 18. st); sýkorenka dem expr: mam, mam sykorenku, čo ma dobre nossy, po horach, po dolach, po zeleneg rossj (KC 1791)