pochovanie1 [-í] s uloženie mŕtveho do hrobu: (Kriste) skrze smrt a twe pochowany (sme vykúpení) (BAg 1585); poručiam mu dussi P. Bohu, telo pak me ku poctiwemu pochowany do zeme (ŽILINA 1649); telo pak me zanechawam mey manželky ku poctywemu pochowany a pohrebu (S. ĽUPČA 1688); (chorá) porucza dussycžku swogu milemu Panu Bohu, telo pak k pocztiwemu a krestanskemu pochowany skrze sweho mileho manžela a priteluw dobrych (KRUPINA 1694); sepultura: pohreb, pochowáni (KS 1763) L. obscurata memoria: pamati pochowani (KS 1763 med) strata pamäti
pochovanie2 [-í] s obživa, živobytie: od nemaleho času v smutnem stawu wdowskem pod ochranu wrchnosti meg krestjanskeg zustawagicze, me pocztiwe pochowani sem mela, nechcem tehda newdečzna byt, ale urodzenemu panu rychtarowy a pocztiweg celeg radde poruczam fl 100 (PREŠOV 1666)