plný [plny, pilný, polný, polen] príd
1. (o nádobe ap.) obsahujúci toľko niečoho, že to zaberá celý objem, naplnený, napchatý, naliaty: czo se doticze ssita mlinskeho, truhla gest giss plna (D. ŠTUBŇA 1569 KL); pytlyček plny jzopu teply remu zahany (HL 17. st); (mních) nikdy od stola newstál z plnim zalúdkem (VP 1764); Jano plny klobuk stressity (peňazí) mal (TURIEC 1773); wezmi hrst kminu plnu a war w wine (LR5 18. st); wezmi gednu plnu ližicu medu (RG 18. st)
F. plne su o tom knihy, plne usta, že za ne (ľudí) Krystus umrel (TP 1691) veľa sa o tom píše, hovorí; panj običeg magi swjich pochlebnjkuw a chwálorečnjkuw plnú ruku obdarowati (VP 1764) štedro
2. (o priestore) obsahujúci veľké množstvo niečoho al. niekoho: wsseczek widjek plny gest hayduchow (SKLABIŇA 1606); (Rebeke) ffragery prissly a plna chiza ge gich (KRUPINA 1716); plagosus: plny raň (KS 1763); Eufrasia nedala se namlúwit, pokud nenabrala plné ramena drewa (VP 1764); stromi plne owocj podpirag (PR 18. st)
3. bohatý na niečo, naplnený niečím: srdcze me gest plne zlych žadosty, hnewu a zawisti (BAg 1585); zdraw buď, Kryste, lásky plný (CC 1655); budzes dnyes kásdi pólen radosztzi (HPS 1752); contumeliosa epistola: s potupú plný list; aetas impensa labori: s prácu plny rok (KS 1763); (syn kráľa) berge do rukuw koccki stogice strachem prerazeny a plny (MK 18. st)
4. majúci všetky náležité zložky, celý, úplný: pakli by geden muz zabyl diete, ma geho plnym platem geho penizmi oplatiti (ŽK 1473); ktoz by list tento gmiel, chczeme, aby tomu teez przislusselo plne prawo wssech wieczy nahorze psanych (BUDÍN 1499 SČL); dawam plnu mocz a prawo timto listem (S. HRAD 1508 SČL) splnomocnujem: prystupil pred nasse plne prawo mudry a poctywy muz Mathey (RUŽOMBEROK 1572); od Duriana pryyatych pylnych f 8 (ŽILINA 1611); pred nas, do plneho czechu nasseho, predstupil poctiwy mladenecz Pawel (SENICA 1687); totot pisseme wam, aby radost nasse bila plna (Le 1730); Buh Otzetz, Szin i Duch sveti, polna Trojitze s. (AgR 1758); tak ňiňejšé dcéri moptiho slová ňikdo jinší bi ňebil v plném svém smisle, než sam Renait, pochopil (BR 1785) v pravom, pôvodnom;
x. pren (Bednár) sucze nezdrawy, ale plneho rozumu, tymto spusobem disponoval (testament) (PREŠOV 1650) správne, rozumne mysliaci
L. p. mesiac spln: drewa aby nespráchnately, po mesjcy plnem se podtinugu (KoB 1666); repu, mrkew chren pred plnym mesycem a po splnu sadati (MT 17. st)
F. p-m hrdlom volať, kričať veľmi hlasno: mnozy (bludári) plnym hrdlem wolali, že negsu podwodnýci (PP 1734); Fatima, plním hrdlem kričíc a kupcuv na pomstu žádajíc (BR 1785)
5. s čím niečím naplnený, vyplnený: jahody anebo owotce welyke, černe, plne wodnatosty (HL 17. st); wredy a plne pupence wiprjssti a wihazy se okolo ust (HT 1760); uber distentum: wymeno plné; atheroma: s kassowu opuchlinu plny wred (KS 1763); kownj žila, a to buď plná, buď prázdná (LZ 1776)
6. (o hlase) zvučný, jasný: zwučným plným hlasem, z čistým srdcem, radugme se dnessný deň (CC 1655)
7. (o rastline) kt. má zväčšený počet korunných al. okvetných lístkov: ruže niektera gest čerwena, gina byla a s tich gedna plna, kaderaweho lystu (HL 17. st); z hrebickuw plnych zahranych frissnich 7 hrstek (RT 17. st); nawar slezu, čo ma plnu ružu čerwenu, we wode (HK 18. st)
8. oblý, okrúhly: Fero, maleg udatneg postawy, plneg belaweg twary (PUKANEC 1788); (kôň) pakli ma dluhu ssigu a gest plen w bocich, ten beha richle (RG 18. st)
9. plnohodnotný, dôkladný, dobrý: sám (čitateľ) sobe zrownaty muzes, gestli gsy dobre wyrozumel predesslé wikladi, ale ku plnšému wyrozumenj nakrátce wiložjm (PW 1752); prečo gsťe sa plňsség nenaučili (BA 1789); plno
I. čísl zákl neurč mnoho veľa: hederatus: plno brečtanu (KS 1763); v dome ludu plno (ASL 1781); prutik z dobreho fagtu a plno rodiceho stromu odrezal (PR 18. st)
II. i plne prísl
1. celkom, úplne: mistri pozor magi dati i na swe wlasni kladiva, vedle vlady sobe plne daneg (CA 1647); malo gest, kteri by odpustky plne dosahly (SK 1697); Búch znať dává, že (derviši) plňe v jeho jsú lásce (BR 1785); uwer mudrcum, neb o tom oni sá plňe prezweďeli (BE 1794)
2. intenzívne, dôkladne: to plne pani rozwažiwsse, kde by ten statek mel spadnut (RUŽOMBEROK 1599); hystoria o utrpenjch a smrti Gežjsse Krysta od prorokú predzwéstowána, od aposstolú pak a ewangelistu plnegi wypsána gest (COB 17. st); merkug na wcely plne (!), ponewač se roga (PR 18. st); rozwažug plno sam w sebe ty weci, které sem powedel (BlR 18. st); iba plno vetná prísl je, bolo p. je, bolo zaplnené: rossa slúnečna plno na nj rosi biwa (MT 17. st); toto (Kristus) mluwil sem wam, aby radost wasse zustala u was a radost (!) wasse aby bylo plno (COB 17. st); -osť ž
1. naplnenosť, vyplnenosť: (bukvica) hlawy plnost čisty (HL 17. st); radost nestogi na brucha plnosti (GŠ 1758); plenitas: plnost (KS 1763)
L. když se plnost (mesiaca) skončuge, sstepiti se má (strom) (ID 18. st) spln; p. času konečná fáza, vyvrcholenie: panna bez porussenj sweho panenstwj w čas plnosti porodj (SP 1696); kdy plnost času prissla, poslal Buh syna sweho, učineneho z ženy (COB 17. st)
2. úplnosť, bohatosť: ya gsem poklad wssech daruw, s plnostj me každy muže prigiti milost (SP 1696); widzte tu plnost wsselikeg sladkosti (SK 1697); pri dokonany byly zwrchu napsane osoby v plnosty pritomnych z obczi (TRSTÍN 1709) v plnom počte; po smrtj panj matczineg zeme a lukj, ktere sebe matka zanechala, gesdlj gich we plnostj zadrzj, magi se mezj bratvov podelit (T. DVORY 1716)