oklamať dk
1. koho vedome povedať nepravdu niekomu, ocigániť niekoho: před osydly diabla obychom od njch sucze oklamany nebili (BAg 1585); oklamati jest vec snadná človeka, jenž lsti nezná (RL 1641); (manžel) kdy nemohol dnu wegt, manželku z panu Mraza Marulu wsseczku oklamal a klucže sobe robyl (P. ĽUPČA 1692); Herod se barz obidovál, na mudertzov se pohnyevál, śe jeszt od nyích oklamáni (HPS 1752); (tovariš) p. comissara nasseho, p. rychtara a p. cech neradne oklamal (CA 1773)
2. koho (s) čím ošialiť, obalamutiť, podviesť niekoho: geden každi timto hrichem usiluge oklamaty sweho bližniho (TC 1631); fantazia ze sny swymi mnohich oklamala (GV 1755); multitudinem imperitam congiarijs lenire: hlúpú obec z darma oklamati (KS 1763); duchem smilnosti oklamani ste (VP 1764);
x. pren nekterych, ktery chteli čas oklamatj (CS 18. st) premárniť, zabiť
3. koho (o manželoch) byť neverný niekomu, podviesť niekoho: pak ta gista osoba drzala se neyakeho Ssteffana Krywossa z Dolnich Nassczycz bez zdawani, potom pobywsse s tym rok nebo dwa, potom gi oklamal a nechal gi precz (BÁNOVCE n. B. 1555); Samsom od ženy sweg Dalile tri razi bil oklamany (MS 1758); sám Búh teba trestat bude, že si mne tak oklamal, lásku sem ti zachovala, úprimnost mi sliboval (ASL 18. st); už si zežau, nevzal si ma, huncvut si ty, oklamal si ma (AD 18. st)
4. koho o čo, v čom, s čím nečestným spôsobom pripraviť o nej. hodnotu, okradnúť niekoho: kdy rovnym a naležitym artiklem od jinych podvedeni a oklamani jsuce (B. BYSTRICA 1633 CM); prissla Kernowa a riekla, že gi o wssecko priniesli, oklamali (S. ĽUPČA 1689); Zacheus powedal: Pane, polowicu chcem nawratit tomu, koho sem oklamal (AgS 1708); fraudare aliqvem pecunia: nekoho w penjzoch oklamati; tetigi te 30 ta minis: oklamám teba s trycet penjzama (KS 1763)
5. koho čím prekabátiť, podviesť; dostať do úzkych: giesscze hlada, kterak bi ktereho dobreho zraditi mohl falessne a zradne chtiecze was swu falssy a zradu oklamati (SKALICA 1432 SČL); frausus fraudem: kdo podwodňe klamá; ducere aliqvem in fraudem: ňekoho oklamati (KS 1763)
6. koho v čom sklamať, nesplniť očakávanie: frustrari alicujus expectationem: w očekáwaňú ňekoho oklamati; spes haec me frustrata est: toto uffánj mňa oklamalo; deturbari spe et ex spe: w duffánliwosti oklamati (KS 1763); wim, že twúg nebudem, ti sy žádass bohatcžiho, zanechass mne chudobneho, wim, sebe sám oklamem (SNS 1786)
7. koho vysmiať niekoho, urobiť si posmech z niekoho: illudo tibi et in te: posmjwám se tebe, wysmjwám teba; illusit nos: oklamal nás (KS 1763); -ávať, zried -ovať ndk k 1: calvo: klamám, oklamáwám, ssydjm (KS 1763); kdo o takowých wěcách nerozwážliwě a lechce nětco mluwj, tenť teměr wždy oklamán býwá a oklamáwá (MPS 1777); kdo snadno uwery, snadno oklamawan bjwa (CS 18. st); k 2: diabel swe sini temnosty skrze podwodnu swatost oklamawaty vmj (WO 1670); litostiwě widěti musíme, kterak ssatan wás hure a bjdněgj než ty nesstiastné Turky a židy oklamáwa a trjbj (FP 1744); lacio: wábjm, pobjzám, oklamáwám; pelliceo: zwáďám, klamem, oklamáwám; facio fucum: mámjm, oklamáwám (KS 1763); k 4: any (majstri) pry prodawany žadneho neoklamawaly (CA 1579); abychom falessnow wahow a mierow neoklamawali (blížneho) (BAg 1585); swe wecy draho prodáwal a giné w prodánj oklamáwal (BK 1612); kde su tyto, ktery Bohu posskamráwagú, kolikrát oklamáwagú pola úrodi? (BlR 18. st); k 5: starj ssibal gest, kterj ž schitralosti oklamawa (KoB 1666); decipio: oklamáwám, ssydím, osskrabugi, podwádím, lstiwě gednám (WU 1750); fraudo: klamám, oklamawám, ubližugem; decipio: oklamáwám, klamám, ossyďugem, podwaďám (KS 1763); decipio: oklamugem (AP 1769); k 6: tehdaž zdanj ge (ľudí) oklamawa (KoB 1666); vano: omylugem, oklamáwám; frustro: oklamáwám, omylugem (KS 1763); oklamáwat bude, práca stromu oliwowého a role nebudú prinássat pokrm (BlR 18. st); k 7: eludo: wysmjwám, oklamáwám, posmjwám se, žerty z někoho mám (WU 1750); eludo: vysmjwám se, oklamáwám, ossyďugem; ludifico: pohráwám, posmjwám, wysmjwám, oklamáwám, ssydjm (KS 1763); oklamať sa dk
1. v čom, s čím zmýliť sa, pomýliť sa, dopustiť sa omylu: kde sem ga sobe dobru pomoc uffal a zakladal, tam sem se welice prewgedol a oklamal (MS 1758); a tak sme sa my chudobni ludia oklamali (PRIBYLINA 1781)
2. s kým, čím, v čom dostať sa do nepríjemnej, ťažkej situácie, sklamať sa v niečom: nepotreba gemu (francúzskemu ľudu) hneď umriti, nebo oklame se s nym skoro giny, když múže rossiriti panuwany swe (KrP 1760); fraudari conjugio: oklamati sa w manžélstwu; delabi in fraudem: s podwodu oklamati sa (KS 1763); Janko, ti si sa zagiste s tu kupu žita od Petrovicsa kupeneho oklamal (TOPOĽČANY 18. st); -ávať sa ndk k 1: frustror: klamem sa, oklamáwám sa, pomylugem sa; nac illi vehementer orrant: opráwdiwe se oklamáwagú ony wélmy (KS 1763); ťí, které zďíragu swích poddaních, oklamáwagu se (DS 1795); oklamawam se w predpoweďenj tomto (PT 1796)
oklamávať p. oklamať