náhrdelník -a m. ozdoba nosená na hrdle: jantárový n.
náhrdelník -ka pl. N -ky m. ▶ ozdobný predmet rozličnej dĺžky nosený okolo hrdla, krku: perlový, diamantový, jantárový n.; n. zo zlata, z korálikov; kožené náhrdelníky s príveskami; výroba náhrdelníkov; jednoducho zdobené šaty krásne doplní výraznejší n.; rada nosí masívne náhrdelníky; Ženy ho ovenčili náhrdelníkmi z mušličiek. [V. Krupa] ▷ náhrdelníček -čka pl. N -čky m. zdrob. i expr.: n. a náušničky z farebných kamienkov
náhrdelník reťazovitá ozdoba hrdla • korále (náhrdelník z koráľov): náhrdelník sa roztrhol, roztrhli sa jej korále
náhrdelník, -a m. ozdoba, skvost nosený okolo hrdla: perlový, koralový, jantárový n.
(jeden) náhrdelník; (bez) náhrdelníka; (k) náhrdelníku; (vidím) náhrdelník; (hej) náhrdelník!; (o) náhrdelníku; (s) náhrdelníkom;
(tri) náhrdelníky; (bez) náhrdelníkov; (k) náhrdelníkom; (vidím) náhrdelníky; (hej) náhrdelníky!; (o) náhrdelníkoch; (s) náhrdelníkmi;