muškát i muškátel m. (muškátl, muškatal)
1. strsl, zsl, čiast. vsl rastlina s červenými, ružovými al. bielymi kvetmi, pestovaná najmä v oblokoch al. na balkónoch (bot. Pelargonium): Naše muškáti kvitnu na bielo aj červeno (Návojovce TOP); Muškád má ľisti hladuškie ako zamat (Pukanec LVI); Do oblokov zme pokládle rozmarín a muškáte (Čelovce MK); V oknách sú muškáti (Vaďovce MYJ); Išli po ulici, do mav okná otvorené a mav muškátle, postŕhali šeckí dole (Brestovany TRN)
L. strapatí muškát (Sotina SEN), ledoví muškát (Nitr. Hrádok NZ) - druh muškátu;
2. v dvojslovných názvoch iných rastlín: planí muškát (Nitr. Hrádok NZ) - bot. ibiš lekársky (Althaea officinalis); muškát hlohoví (Bošáca TRČ) - bot. chryzantémovka (Chrysanthemum)
3. sorta voňavého hrozna; víno z neho: Muškát, to je slatká sorta (Trakovice HLO); Ból červení muškát, bílí, červení tokaj, portogézija (Bernolákovo BRA); Zelení muškátel a cirifandel, to boli vínové hrozne (Borová TRN); Muškatal, to je pachňaci hrozno (Kaluža MCH)
L. zelení muškát (Kuchyňa MAL), muškád hamburskí (Pukanec LVI), muškád otonel (Dražovce NIT), muškát tokaj (Pukanec LVI), muškád nantes (Dražovce NIT), muškát Ferďinant (Pukanec LVI), muškád Aľeksander (Pukanec LVI); muškát silván (Pezinok MOD); bazilika muškát (Modra), žltí muškátl, bílí muškátl (Jur p. Brat. BRA), červení muškátl (Vinosady MOD), zelení muškátel (Slov. Grob MOD) - jednotlivé odrody tohto hrozna
4. voňavé korenie zo semena muškátovníka: Dala si aj muška_ do poliavki? (Kameňany REV); muškátový príd. k l, 3, 4: muškátová sorta (Radošina NIT); muškátové víno (Vištuk MOD)
L. muškátoví orech (Pukanec LVI) - plod muškátovníka; muškátoví kvet (Návojovce TOP) - príchuťové korenie; muškátik m. zdrob. expr. k l.: muškáťik (V. Bielice TOP, Hor. Lehota DK)
muškátový p. muškát